SPOLEČENSKÝ VEČER

A máme tady pátek.

 

Vypadá to na hezký den! spánku bylo sice jako šafránu, ale zatím je mi fajn. Včera jsem nabyla novou zkušenost.

 

Vůbec nepiju colu. Nikdy. Je moc sladká a vlastně mi ani nechutná. Ale včera došlo k malému večírku bez zpěvu a tance, zato se společenskými hrami jako je scrabble nebo kris kros a k tomu se podával čaj pro dva a cola. Nic jiného v nabídce nebylo. A páč žízeň byla veliká, tak jsem si coly mocně přihýbala. To jsem teda netušila, co to se mnou udělá. Při půlnoci bylo načase zaujmout horizontální klidovou polohu. Tak se taky stalo, jenže spánek nikde únava se nedostavila a naopak jsem byla hezky nastřelená. V hlavě se mi vybavovaly dávno zapomenuté vzpomínky na veselé věci, připadala jsem si jak pod vlivem. Mlela jsem pantem a nikdo mě nemohl zastavit, ještě, že ten, co vedle mě spočíval taky v horizontální poloze, nemusel ráno do práce, páč jinak by mi byl zacpal hubu a umlčel mě navždy...

 

Přestala jsem chrlit zážitky až poté, co se mi zatočila hlava, což bylo asi odkysličením mozku v důsledku té velké duševní námahy. V ten moment přišlo osvícení a já si uvědomila, kolik je hodin (byly 2 ráno) že tuto noc asi fakt neusnu, aspoň ne s cizím mužem v cizím pokoji (i když ho znám 2 měsíce) a vydala jsem se kvapným krokem vstříc noci, domů. Ulice byly temné, jen ve sklepě našeho baráku Na posledním groši se svítilo, ve dvě v noci patrně spoluobčané pořádali raut nebo tancovačku... nebo... že by......JEDLE! Dneska tam musím vlítnout a udělat kontrolu. Abych o ni fakt nakonec nepřišla a strom si můžu nakreslit tak na stěnu. Nebo dát dárky pod smrkovou větev, ovšem není jisté, zda by se mi ji podařilo získat. Dneska je to v lese pod dozorem. Jednak hrozí pokuta, když někdo ušmikne kus jehličnanu a co horšího: Prý stromy stříkají a když ho člověk donese domů, tak se po bytě rozline smrad, že by jeden od něho pad... a o to nadvakrát nestojím. A navíc nejsem pytlák, víme? Tak doufám, kamarádko jedle, že tam na mě čekáš!

 

Usnula jsem ve 4... myslím. Přemýšlím, že si půjdu zase koupit toho černého lomcováka s červenobílým logem, páč už to na mě jde. Sleep well...  A pochybuju, že mě zachrání něco jiného. Věřím mu. Tak mě nezklam, hele  !