Ti, kteří stejně jako já se i dnes, v téměř sváteční den, odebrali na svá pracoviště, mi jistě dají za pravdu, že dnešní den se zdá býti spíše pondělkem, nežli středou. Páč zítra se beze mě musí v práci obejít, domlouvala jsem si nějaká ta dostaveníčka na další den, tedy pátek, a do krve jsem se se sparingpartnerama hádala, že sjednaná schůzka proběhne ve středu... nu, byla jsem trošku za hlupáčka;-). Ale věřím, že v tom nejsem sama.
Jinak se mi v práci dařilo, dokonce jsem tam setrvala déle, než je obvyklé, abych zodpovědně připravila úkoly pro své podřízené. Výjimečně jsem zašla s managementem na oběd, kde jsem si neprozřetelně po svátkách dala smažák s tatarkou, což, jak jsem zjistila po návratu na svou kancelářskou židli, nebyla zdaleka šťastná volba, páč žaludek a další součásti trávicího systému, polechtané ještě z vánočního hodokvasu, odmítaly toto těžké jídlo pojmout tím správným způsobem, tak jsem se s tím byla nucena vypořádat trošku neobvykle;-(. Ale jak tvrdím, co mě nezabije, to mě posílí, takže jelikož mrtvá ještě nejsem, čekám na ten nával sil. Zatím však marně. Jaksi nepřichází...
Mrazivý večer neláká vůbec nikam, tak tady sedím a přemítám. Pomalu je čas sesumírovat jakási ta novoroční předsevzetí... z knihovny, nejzazšího koutku, na mě šibalsky pokukuje němčina pro samouky, kterou jsem kdysi v létě s elánem začala drtit, ovšem, jak šel čas, elán se zmenšoval až vymizel docela... no co, měla jsem spoustu jiné práce a zájmů, ne? Jenže práce už míň nebude, zájmy pro změnu jaksi upadly, tak myslím, že uzrál čas se k této naučné knize vrátit. Radost z toho však velkou nemám... co dál? To kouření. Shit. Jsem na velkých vážkách. Minimálně bych to však měla omezit, páč po novém roce nám zvednou zákonodárci mandle a pustí pěkně žilou. Cigára budou dražší... výplaty o moc větší určitě ne... takže přímou úměrou dospívám k výsledku rovnice, že s tím chtě nechtě budu muset něco provést... uvidím podle platového výměru;-). No a máme tady alkohol. To si myslím, nijak nepřeháním, i když by to podle některých mých popisů mohlo vypadat. Ale kdeže! Sem tam si dám... co už by člověk z toho života měl, že jo?
Jiné aktuální hříchy teď nemám, takže ujednáno. Při novoročním přípitku kdesi na neznámém místě (zatím totiž vůbec nevím, kde se budu v poslední den nacházet), si slíbím, že cigáro mě tedy ovládat nebude, páč od toho jsem tady já, abych kohosi nebo cosi ovládala. A další zásadní slib, že dám dalších pár lekcí němčiny, minimálně, abych se svižně domluvila v běžných situacích. V říjnu se totiž chystám na Oktoberfest, tak aby to bylo. Ať si aspoň umím objednat a neuříznu si u sousedů ostudu;-). A teď vzhůru do mrazu na jedno retko a do lednice na dvě deci červeného!
Seid bereit!
Žádné komentáře:
Okomentovat