Tak a nastal poslední pracovní den tohoto roku. Na pracovní morálce je to samozřejmě znát;-) Ale co, stará pravda zní, že co se neudělalo doteď, už stejně nestihnem, takže spěchejme pomalu a není třeba rvát si dres, že jo;-)
Konečně napadl snížek! Můj psík v apartním černém svetýrku s červeným zipsem se v tom sněhu na noční procházce vesele hrabal, ztřeštěně poletoval, asi nevěřil svým tlapám, páč když byl poslední zimu sníh, teprve bral rozoumek a už si to zřejmě nepamatuje. Evidentně se mu to však líbilo. Mě až tak ne... Pro mě bylo docela krušné ráno cestou do práce. Mám sic kvalitní zimní boty, teplé, s parádní podrážkou, avšak nízké... tak jsem si cestou do nich pěkně nabrala (silničáři tentokrát až tak nezaspali, ale asi zato někdo jiný, páč chodníky nebyly v osm ráno ale vůbec uklizené a chůze se tak stala poměrně obtížnou a boty zevnitř ohrožující;-). Takže nejsem vlastníkem jednoho, ale hned dvou malých bazénků... nohy mám přece dvě, víme? Navíc zasněžené namrzlé kaluže sváděly k pádu...a taky se k němu několikrát schylovalo. Letos na jaře jsem si takhle namlátila hezky koleno při velmi šikovném manévru, kdy jsem místo sledování terénu psala jednou rukou sms na mobilu a tou druhou už už sahala po klice kolbenky a nevšimla si, že pod nohama je výstavní ledovka....... A ŠUP! Mobil letěl do závalu, na kliku už jsem nedosáhla, páč došlo k trojici facka, funus, oko na zdi a já na chirurgii skončila s ortézou... ale moje tělo je docela rychle obnovitelný zdroj energie, takže ortéza vydržela na noze 3 dny a pak nabrala směr stoupa...
Jinak ale zasněžené město vypadá hezky - teda , než to vlivem znečištění ovzduší zčerná jak morová noha.
Ještě poznámka k mému rozpoložení: Cítím se vskutku divně. Jsem nějaká vysypaná... asi tak až ve tři jsem usnula, furt se mi cosik honilo hlavou, páč večerní debaty se točily kolem divných snů a mrtvol - včetně té vlastní... a teď vypadám asi jako ztuhlík já... ale pracovní doba utěšeně běží a brzy přijde čas bouchnutí dveřma... a v tu dobu okřeju!
Žádné komentáře:
Okomentovat