Že ten konec roku nemůže být nikdy v pohodě a klídku. Vloni se nám podělal program na výpočet mezd. To šlo do tuhého, páč lidi měli strach, že budou bez výplaty. Předloni odešel pro změnu celý můj komp. A to bylo každému jedno. Nikdo mě nepolitoval. Páč solidarita fungovala tak maximálně za minulého režimu, kdy jsme solidárně, ovšem z povinnosti, posílali příspěvky na africkou omladinu. A letos? Právě mi odešla tiskárna.
Odešla, mrška, aniž se rozloučila. Hezky takhle v nejlepší čas předvánoční. Zrovna totiž nemám nic lepšího na práci, než shánět novou tiskárnu. Ítý, ten má pro změnu burzitidu v koleně a sdělil mi, že nemůže chodit, aby zjistil, co s tím je... zavrčela jsem a nakonec se tedy uvolil a přikulhal s obrovskou pinzetou, že do tiskárny určitě něco spadlo. To víš, že jo! Co by tam tak asi padalo? Zašťoural, nevyšťoural nic velkýho, kromě jakési urvané fólie, se kterou vítězoslavně zamával a obvinil mě, že do lejzrovky cpu papíry, na které lepím hnědou izolepu. Kuš chlape! Dyk takovou tu ani nemám! Tak jsem ho utřela a zavolala si do renomované firmy. Přijel týpek, sebral tiskárnu a teď volal, že praskl válec. Izolepa. .. cha! To byl kus čehosi z toho válce. A zdá se, že ítý, ten kutil, tomu ještě kapánek přidal... tak to je zas další dnešní materiál.... a zas chlap!
A stačí pro dnešek, hoši.
tí naši chlapi...ale čo, každý ma svoje muchy...:)
OdpovědětVymazat