A tak to by nebyly vánoce, aby se věci nezačaly pěkně mršit. Doufám, že to nebude jako podle Murphyho: že neštěstí přichází ve trojici. A když je trojice zdárně za náma, není vůbec klid. Naopak, na obzoru je další trojka...
Takže tiskárnou to dneska neskončilo. Pěkně jsem si doma hodila prádlo do pračky, od souseda půjčila klíče od vchodu do sklepů, páč ty moje zmizly neznámo kam a vyrazila pátrat po vánočním stromu. Světe div se, byl tam! Takže se mi podařilo dokonale zmařit plány těch lapků, co mi ho chtěli onehdá učórovat. Zajásala jsem, doma vyštrachala po roce nějaké ty vánoční ozdůbky, strom byl načančán a mé srdce zaplesalo. Vánoce jsou tady! Konečně i mě zachvátila vánoční atmosféra!
Radost však dlouho netrvala, páč můj nos ucítil něco, co se do vánoční atmosféry a vůbec do bytu ale vůbec nehodí. Takový ten zvláštní smrad, jako když se pálí elektrika... nechala jsem strom stromem a pátrala po zdroji toho puchu. Našla jsem ho v koupelně. Pračka divně vrčela a ta šlupka, co mě v koupelně udeřila do nosu, stála fakt za to. Nechtěla jsem si to připustit, ale zdálo se, že pračka má pro letošek a dny příští vymalováno. Myslela jsem, že mě omejou... vánoce na krku a tohle musí potkat zrovna mě. Navíc mám z elektriky docela strach, zvláště, když nepracuje tak, jak má. No nic. Pračku jsem vypla a vydala jsem se za sousedem, co kdečemu rozumí. Musela jsem ho uplatit nějakým tím panákem, aby se nechal umluvit a šel na to mrknout. Přišel, začichal, poradil, ať vypustím vodu a zavolám opraváře, páč mi asi odešlo čerpadlo. Jenže pračka už odmítala jakoukoliv práci, tak jsem teda vytáhla to prádlo, aby to tam neshnilo do zítřka nebo kdoví do kdy, než seženu opraváře... hodinu to ve vaně máchala a když jsem to věšela, málem mi to urvalo všechny šňůry.... Pak jsem musela jaksi vyčerpat tu vodu, k tomu mi posloužila odměrka na potraviny a ve finále jsem si šla zapálit a řekla si, že se na to můžu vykašlat (teda, trošku sprostějc;-). A pak mě napadlo, že tam je jakési kolečko, co se odšroubuje a možná tam může být něco ucpané... tak se mi po další půlhodině podařilo kolečko vymontovat, následně jsem zbytkem vody málem vytopila sousedy pode mnou... ale úspěch! Na jakési vrtuli, co je tam hezky schovaná, byla namotaná nějaká dlouhá šňůra! A hezky poctivě! Než jsem ji vymotala, taky uběhl nějaký čásek... no co vám budu povídat, pračka šlape jako hodinky! Asi se to jen seklo a málo chybělo, aby to fakt schořelo. Můžu být se sebou spokojená.
Tak když se mi tímto činem podařilo dvojku ze trojice zahnat za humna, doufám, že jsem tím pádem zastrašila všechny další čekatele...
Žádné komentáře:
Okomentovat