Dneska jsem se probudila a už nejsem Joffrey! Noha jako zázrakem přestala bolet! Nejdřív jsem si říkala, jestli už nejsem v Pánu, páč můj otec vždycky říká, že když se ráno probudíš a nic tě nebolí, máš to za sebou. Ale ne! Žiju! Ale víkend bude drsný... povinnosti volají, příští týden mě čekají tři zkoušky a ještě mám psát dvě poměrně velké práce... takže není proč jásat.
Včera proběhl mikulášský večírek, před tím povinně návštěva kulturního zařízení zvaného knihovna, ale z této povinnosti jsem se vymluvila kvůli zdravotní indispozici, že bych nevylezla do druhého patra a taky proto, že do knihovny chodím relativně často, tak nevím, co bych se tam asi tak dozvěděla nového. Do restaurace jsem však pozvolným krokem došla, zapadla ke stolu a už se nezvedla. Jídlo bylo super, víno se tvářilo jako krabicové, fakt nevím, kde ty dreky berou, pak přišel mikuláš, čert a anděl který prodělal hormonální poruchu, páč mu pod zlatými vlasy vykukoval obličej, připomínající starý angrešt. Takový chlupatý... dáreček jsem tentokrát odbyla čokoládou, páč jsem včera zapomněla projít domácí zásoby, na oplátku jsem dostala jakousi vánoční ozdobu do okna. Ta se příští rok zase bude hodit..
Byl tam i ten stařík, co se nám vloni tak pěkně předváděl při bowlingu, tentokrát v obleku a neustále pátral, kdo by mu mohl padnout za oběť. Nakonec to schytala jedna kolegyně, taky už v důchodovém věku, stařík se k ní připojil a už se jí nehodlal vzdát. Byla z toho celá na rozpacích, přes stůl jsem viděla, jak pravidelně obrací oči v sloup, to když se k ní kmet naklonil a šeptal jí něco do ucha... situaci zachránila až druhá kolegyně, znalá situace, ta, co je pro každou blbost, někde vyštrachala pokrývku hlavy, co nosí břišní tanečnice, předstoupila před stoly a začala se vlnit v bocích a lascívně na staříka kývat prstem, aby šel k ní. Nezaváhal ani minutu, nechal důchodkyni na ocet a vyběhnul na parket. Tam se zaháčkoval do mladice a začali spolu tancovat. Stařík křepčil jak za mladých let, ale ty jsou v pánu, tak po pár krocích položil hlavu své tanečnici na prsa (jen tam dosáhnul) a nechal se vést... tak mužík si toho asi není vědom, ale i letos byl zdrojem největšího veselí akce, která má upevňovat kolektivního ducha. A až tu jednou nebude, tak nevím, čemu se budem tak smát...
Žádné komentáře:
Okomentovat