První můj počin po návratu z výletu byl, že jsem si uvařila čaj se slivovicí. Dobrého dneska málo nestačí, takže teď už do sebe liju druhý. Dneska jsem počasí na cestování nevychytala.... Napsat, že jsem zmrzlá jak sobolí hovno, nebudu lhát;-)
Hned ráno jsem si trochu přispala a když jsem sprintem dobíhala vlak, tak jsem někde v závěji ztratila jednu rukavici. Že to byla velká chyba, jsem zjistila až na zpáteční cestě, kdy začalo nelidsky sněžit, k tomu vichřice a jedna ruka, ta, co na ni rukavice nezbyla, si hezky dlouho nezatleská, páč se tváří jako omrzlá a zatím odmítá spolupracovat. Tak teď tu datluju dvěma prstama jedné ruky...
Jinak bylo u tety fajn. Rozdělili jsme se o oběd, vypili kafíčko a snědli jablečný štrúdl a já jsem s obavami pokukovala z okna, páč tam během hodiny napadlo snad deset čísel sněhu... v rádiu hlásili, že doprava na cestách nejistá, přesto jsem do toho nejistého počasí vyrazila. Ještě jsem měla sraz s Pavlou, kámoškou, tak jsme zaparkovaly v bistru místního kina Vesmír, tam si dali na setkání dvě decky vína, co se tvářilo jako krabicové, jenže co vybrat z piva, piva, piva, rumu a pana hajného;-).
Cestou na autobus už jsem chytala po chodníku kutálející se pokrývku hlavy, kterou mi jakýmsi zázrakem vichřice sňala a pak už jsem nevěděla, zda držet kulicha, šál nebo bundu pod pasem, páč vichr dul všemi směry a ač jsem se ráno teple oblékla, na ten vídrholec to chtělo jinou výstroj;-).
Jinak, cestování kombinovanou dopravou, myšleno autobus a vlak, je v našich krajích taky luxus. Autobusák si s pohvizdováním přijel o osm minut pozdějc, jako žádná křeč, akorát půlka z nás už nebyla při nástupu do dopravního prostředku schopna udat cílovou stanici... tak jak v nějakým tom vtipu: máte zmrzlé držky?? Tak to teda jsme měli... sotva jsem trochu rozmrzla během cesty do Bohumína, kdy jsem se navíc tajně živila pro posílení těla na zadním sedadle tortilama se salsou, co jsem zakoupila cestou na dnešní večer, tak v Bohumíně se vyrýsovala další hodina čekání, tentokrát na dopravní prostředek, co Časem Snad Dojede (ČSD).... Než dojel, chtěla jsem se ohřát ve vestibulu nádraží a taky složit na chvíli prokřehlé kosti... leč, chyba lávky. Na plakátu stálo: Vážení klienti Českých drah! Protože se do těchto prostor uchylovali bezdomovci, byly odstraněny lavičky... věříme, že to pochopíte a děkujeme, že s náma jezdíte;-). Taky děkujeme! Akorát teda, že krom laviček asi odstranili i ústřední topení, páč venku bylo jen o pár stupňů míň, než v tom vestibulu...
Přísahám, že dlouho, ale fakt dlouho nikam nepojedu...
Žádné komentáře:
Okomentovat