Do posilovny se koupilo nové heblo. Jinak posilovací stroj na břišní svaly, ten zázrak, co se na něm Švandovka v televizní reklamě vzpíná;-)
Hned, jak ho nainstalovali, vyrazili jsme někteří vyzkoušet jeho sílu.
První šel Jeník. Ač starší kousek, jeho atletikou vycepované tělo předčí mnohého jinocha. Názorně nám měl ukázat, jak vypadá cvičení na tomto stroji. Potutelně jsme se chechtali, nějak to údržbář Koulička blbě sešteloval, tak milý Jeník místo aby napínal svaly břišní, natahoval nohy, jako by měl křeč v lýtkách. Jinak celkový dojem z jeho produkce za dva. Pak šla Martha. Ona je taky starší kousek, zdvihání jí nešlo, ležela jak zcepenělá a taky se při tom tak tvářila. Tak známka tři mínus. Pak já. Samozřejmě jsem předvedla elegantní pohyby;-), hlavu jsem mírně nazvedla, ať nevypadám jak zcepenělá Martha, to mi přidusilo průdušnici nebo krkavici, či co to má člověk v krku... takže se mi docela dařilo, až na ty zvuky, co jsem při tom vydávala. Nejdřív jsem sípala, jak občas můj pes, poté se přidala únava materiálu (jako mě - of course;-), což bylo provázeno poněkud hlasitějšími projevy a nezasvěcený naslouchač za dveřmi by mohl nabýt dojmu, že se v místnosti necvičí na cvičebním stroji, nýbrž se tam dějí věci naprosto odlišné;-) V zápalu cvičebním jsem neviděla, jak skvěle se na můj účet baví a neslyšela, co na mě pokřikují ti dva pitomci, jako Jeník a Koulička. Že prý: "No jedem jedem, neulívat se a POŘÁDNĚ PŘI TOM HEKAAAAAAT!"
Žádné komentáře:
Okomentovat