Strategický přístup ke školním povinnostem se mi vyplatil. Dneska jsem konečně zdárně dokončila druhý semestr nudy zvané doplňkové pedagogické studium. Úspěšné zdolání všech intelektuálních úskalí volalo jak jinak, než po řádné oslavě.
Za sparing partnera jsem zvolila Silvu, jakožto spolubojovníka z fronty bakalářského studia. Pohostila nás husa potrefená, kde jsme krom pár sklenek vína nepohrdly dvojitou tortillas se salsou, pak se odebraly na nákupy do obchodního centra, kde jsme si střihly i časnou večeři v asijské restauraci - já gyros a jarní závitky, co si dala Silva. Teda, vypadaly dost nevábně, nevím, zda to černé byl černý hřib nebo něco horšího, blíže neidentifikovatelného...a tekl z nich olej, tak Silva je obalila do pěti ubrousků a prováděla každému závitku liposukci;-) Závěr patřil luxusní Zámecké vinárně. Majitelé jsou naši staří známí z bývalé vinárničky, kterou jsme svého času navštěvovaly místo toho, abychom seděly na přednáškách. Mívali tam skvělé víno a v čase, kdy byl, ještě lepší burčák. V Zámecké je sortiment sice trochu dražší, zato prostředí úžasné (páč je to ve sklepě, tak je tam plošina pro vozíčkáře, která se samozřejmě dá využít i pro deportaci hodně občerstvených hostů z podniku;-). Pro nás deportace nebylo třeba. Odešly jsme po svých;-) Obsluha byla taky v pohodě, po dvou sedmičkách červeného shovívavě přivírala oči nad tím, když jsem si pod stolem mocně přihýbali vody mírně perlivé, z vlastních zásob, páč v podniku taková stála něco kolem třiceti korun...a platit za vodu? Kdo to kdy viděl?
Takže dnešní oslavičkou moje držgrešlovské ideály, které jsem si vytýčila po koupi nového kompu, který mi poměrně hodně vyprázdnil bankovní účet, vzaly za své a já jsem po návratu domů spočítala útraty a ztráty a došla k závratné sumě 890 korun českých. Opravdu, ale opravdu nevím, za co. Pravda je, že jsem jakýsi ten groš nechala v Levné knize, kde mě zaujalo několik vskutku impozantních titulů. Karel Poláček - Muži v ofsajdu, cosi od Shakespeara, CD ze starého dobrého Zairu a staré country vypalovačky, abych mohla trénovat čtverylku pod lampou;-). Chvíli jsem váhala nad doplněním své knihovničky díly Markýza de Sade, ale pak jsem mávla rukou a hodila je do košíku. Pro rozšíření obzorů a hlavně na zpáteční cestu do autobusu dobrý paperback. Mocně se nám rozpadal sníh, tak pro případ, kdybychom někde zapadli a nemohli se dostat domů;-)
No a teď vařím v hrnci malé uzené žebírko jak ti moji přičmoudlí sousedi. Bude pár dní úsporných, když už jsem se tak hezky rozjela.
No jo, kdo čím zachází, tím také schází...
Žádné komentáře:
Okomentovat