Má láska k Tobě z očí nepramení,
ty dobře vidí na tisíc Tvých vad
ale to srdci na závadu není,
jen bláhově Tě touží objímat.
Ani Tvůj hlas mi stříbrem nezazvoní,
Tvoje pleť vůbec není hedvábná
to jenom srdci chutná tak a voní
samota s Tebou zdá se převábná.
Smysly´s mi zmátl, rozum jsi mi vzal
jen srdci zbylo slovo rozhodné
tak vidíš, jsem jen Tvůj vazal
už nejsem ženou vůle svobodné.
A za tu těžkou službu jaký plat?
Ten, pro nějž hřeším, smí mě potýrat.
From: Shakespeare, upraveno Venuší pro příjemce z Marsu;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat