Cosi se ve mě po nočním rajzu rozleželo a bolí mě celý člověk....
Právě si užívám přestávku na jídlo a oddech v souladu se zákoníkem práce. Jaksi cítím, že dostávám s pokročilou hodinou hlad, ale nic tu k jídlu nemám, takže smutně konstatuju, že budu muset vydržel do konce pracovní doby o vodě...no, aspoň teda že zodpovědně oddechuju;-). No, když není do čeho ďobnout, tak aspoň si procvičím prstoklad na klávesnici;-).
Dneska časně zrána jsem zaskočila za mou léčitelkou lidských duší, páč jsem ji dlouho neviděla, to abych jí zase po čase trošku zvedla náladu. (Nevím, čím to, ale naopak já, ač nevyspaná, srším dneska vtipem, přímo ostrovtipem, ač se chvílemi zdá, že nevydržím do švestek...to asi dělá ta cola, kterou se nalívám, abych neusnula). Dneska ta moje dochtorka připomínala šipinu přešlou mrazem, byla celá taková neveselá, scvrklá...tak jaképak štráchy, že jo, hezky jsem jí to řekla, páč faleš nesnáším a ještě si to můžu dovolit, vždycky po mě totiž požaduje upřímnost a otevřenou duši;-)... v první moment koukala jaksi zaraženě, ale pak poznala, že to s ní myslím dobře;-), roztála jak ledovec a chechtaly jsme se obě... hezky zvesela do nového dne!
A že je to den fakt krásný! Ven by psa nevyhnal, počasí je mimořádný shitík... a aby toho nebylo málo, jak tak na sebe koukám, při letmém pohledu připomínám vyoranou myš... , i ty nožky od hlíny by se našly, jak tak okukuju svou obuv;-). venku je výstavní maras, tak cestou na své pracoviště jsem se patrně do kteréhosi močálu trošku víc zapíchla... to je situace...
Konec bloumání a lelkování, přestávka je u konce, tak nazdar.
Žádné komentáře:
Okomentovat