V sobotu ráno jsme s Janou rozlepily oči a že si něco pustíme v bedně, aby nás to probralo. Záměr se ale nezdařil, páč bedna z neznámých důvodů stávkovala. Tak jsme to zkusily s internetem,ale dostavil se naprosto stejný výsledek... patrně někde někdo překopl kabílek...
Nuž, jaká pomoc, hodila jsem na sebe nový obličej a výběhové tepláky a sběhla k sousedovi se optat, jak že jsou na tom oni. Thanks God, byli stejně, jako já, jinak bych musela při víkendu shánět nějaké opraváře. Tak jsme svorně zanadávali na systém a když už jsem jim vtrhla do kvartýru, tak jsem od nich aspoň vymámila pár dvd, ať máme s Janou po ránu co dělat, než se zmátoříme k normálnímu životu.
Mezi filmama se nacházeli i Účastníci zájezdu. Slyšela jsem, že je to docela stupidní blbost, ale v tom případě jsem já stupidní blbec, páč mě to chytlo natolik, že jsem si ten film v sobotu pouštěla čtyřikrát a v neděli ještě dvakrát....
Pěkně jsem si vytyčila trasu: obývák - kuchyň - balkón. V obýváku byl hlavní stan, na balkón jsem si chodila zapálit a z kuchyně jsem si nosila průběžně proviant, páč jsem dostala hlad jak polský zájezd. Že jsem se ale nachodila! Ještě, že mám tak malý kvartýr, na druhou stranu, mírný monotónní pohyb mi možná pomohl od toho, abych nedopadla jako hlavní hrdinka zmíněného filmu cestou autobusem. Můj raut začal cornflakesama, pokračoval přes jogurty, pak nabral směr toasty a pak přituhlo, páč došlo na zmrzlinu z mrazáku, co tam ležela nějaký ten rok a už měla i podivnou konzistenci, z kredence se dokonce vylouply oplatky původu neznámého... nakonec jsem ležela na gauči jak chcíplý černý pes co sežral dort pejskovi a kočičce...
Ale co, dneska si je dám klidně zase! Zájezďáky. Spravili mi totiž krásně náladu a trošku i pohled na lidi a na sebe. Díky, zájezde!
P.S. I když jste mi teda trošku zkazili žaludek...
Žádné komentáře:
Okomentovat