Tak to teda rozhodně ne.
Včera jsem šla spát s tím, že ráno nevstanu dřív jak v 10 hodin. A nikdo a nic mi to nezmaří. No. Takže v půl osmé jsem v polospánku zaslechla zvuky, které rozhodně nepřísluší dobrému ránu a postupnému nenáročnému víkendovému vstávání. Rozlepila jsem nejdřív jedno oko, pak druhé a pak už je nezavřela. Za prvé: mám pod okny kontejnery na tříděný odpad. Zrovna ten na sklo barevné i čiré... Kterýsi magor si v nedělním jitru přivstal a ten kontík začal krmit celou baterií skla. Možná dvěma... Za druhé: za kontíkem je ohrada a hned za ní hřiště. Fotbalové. Mám na něj výhled ze svého okna. A tam se patrně dnes odehraje nějaký regionálně významný zápas! Od půl osmé začali pouštět hudbu, co pamatuje několik desítek let, do éteru, aby nalákali nějaký ten staff a čumily a hrajou a hrajou.... Žádní fotbalisti zatím v dohledu, jen pod deštníkama stojí na ochozech pár desítek diváků, které se dosud podařilo přitáhnout Michalu Davidovi a Modern Talking, co vyřvávají z repráků... hrůza. Vesnická pouť nebo komediantská budka se můžou jít směle vycpat... a tady já musím bydlet... Tiše, ale zoufale jsem zalkala do peřiny. Vidím to takhle: UŽ NIKDY SE POŘÁDNĚ NEVYSPÍM! Přes týden se mi to nikdy nepodaří a víkendy jsou taky ztracené...
Žádné komentáře:
Okomentovat