Byla jsem venku. Je tady docela pošmourno, ale zase se člověk může zatáhnout za zips bundy a do čela stáhnout kulicha... a nikdo si mě nevšímá. Takže se mi to líbí.
V sobotu vypukne u našich menší domácí oslavička, tak přemýšlím, co bych za lahůdky asi tak mohla koupit k jídlu. Nemám, fakt NEMÁM tyhle věci ráda. Oslavičky. Mamina vymyslela geniální věc. Hromadná oslava. A ještě k tomu před termínem. Páč ségra, narozená stejně, jako já, má jediný volný den a to je zrovna tahle sobota, tak doma budem povinně juchat. No, docela mě s tím dostala, páč jsem měla jet v sobotu do školy, v případě, že by škola odpadla, tak jsem tento termín měla nachystaný jako náhradní pro výlet k tetě. A teďka tohle!
Zkoušela jsem protestovat, ale k protistraně se přidala ještě druhá ségra, co má malého hroznýše ve věku téměř jednoho roku a to bude další spoluoslavenec. Jdu do vývrtky... Musela jsem se podřídit většině, páč by mě utloukli čepicí. Připadám si jako by mi bylo 15 let a ne víc jak jednou tolik... takže dneska půjdu nakoupit laskominy, ať se gratulanti pomějou a sobě koupím nějakou tu láhev vína (radši rovnou dvě), ať to tam přežiju...
Beztak dary budou kvalitní - jako každý rok, představující utěrky, ručníky a podobné praktické věci hodné novomanželčiny výbavy, akorát že u mě pláčou na nesprávném hrobě, páč mám stále silnější dojem, že už nikdy se žádná svatba konat nebude. A možná ani podobný svazek...
Ale přece jim nebudu kazit radost ne? Ani brát iluze. Dyk je to jednou za rok...a to se snadno přežije!
no taková domáci oslavička to je fajn ne? ja to taky moc nemusim ale zase se člověk vidí s rodinou a \"postrojí\" se nějakou tou kořalkou winkem :) zapantátuje si prostě jíízdaáááá :))))
OdpovědětVymazat.. chachá! to se teda přistrojím! wotonic! rodinku vidím co týden, takže to nebude vítání z vojny po letech:-)nu což.. když to musí být ;-)
OdpovědětVymazat