Jak tak koukám do kalendáře... jaj! sedmý listopad!
RUDOU BARVOU DNESKA ZÁŘÍ SEDMIČKA V MÉM KALENDÁŘI!! Tohle je jedna z básní mého mládí (ty ostatní si jaxi nepamatuju), která mi vrací nezapomenutelnou atmosféru večerů v lampionovém průvodu... byla to pro děcka fajn doba...sice jsme tam museli jako pionýři a budoucnost republiky jít, ovšem na druhou stranu jsme byli šťastní jak blechy, že můžeme být jednou za tmy venku! A s klukama!
Vzájemně jsme si dělali z lampiónů ohníčky a zápalné láhve a taky kapali vosk do vlasů... vypečená zábava! Pokud byl pachatel takového zvrhlého činu v té listopadové tmě výjimečně odhalen, druhý den za to šel na kobereček k řediteli školy... ani ne tak za tu újmu na vlasech nebo majetku poškozeného, jako za sabotáž toho významného výročí...
Jenže: málokdy se na něj káplo.. a tak někteří mladiství žháři a záškodníci sabotující výročí VŘSR chodí dodnes beztrestně mezi námi...cha
Žádné komentáře:
Okomentovat