TO SNAD ANI NEJSEM JÁ,

když mám tyhle stavy. Připadám si, jako hodně slabý jedinec. Ale stejně to napíšu.

... a tak je to vždycky. Nemá na mě čas. Nebo snad náladu? Nebo co vlastně? Nejdřív je vypisování, pak scházení se a za chvilku už schází jenom jednomu ten druhý. Ne však druhému první:-). Prostě takhle to u mě chodí (v tomto případě jsem já ta první).

S Honzou jsem byla v úterý a už to nevypadá, že bychom se do konce tohoto týdne ještě viděli.

Je načase si přiznat, že můj osobní život je vskutku politováníhodný.

Kam to furt strkám hlavu? Nebo to dělám schválně, já, milenka paní Svobody, v podvědomém očekávání, že to zase nevyjde a tak to budu zkoušet jinde a stejně mě nikdy nedostanou?

Můj výběr partnera je vždy geniální (v uvozovkách). Vzpomeňme PanTéra, který mi zavile vyžral kus srdce, který už nikdy nedoroste. Mimochodem, mám pocit, že jsem ho dneska viděla sedět v jedné zahrádce. Smál se a s někým důležitě rozmlouval. Ale jistá si nejsem. Taky je možné, že ho vidím všude, třeba to bude tím. Honzík, ten jde dneska zpevňovat tělo, čili z tohoto mraku ani dnes nezaprší a já můžu tak vzít lopatu a jít se zahrabat:-). Stěžuješ si? Nech sa páči, semhle na blog nebo na lampárnu, páč nikdo (a chlap nejméně) není zvědavý na nespokojenou ženskou:-). Totiž, když řeknu, zlato, není mi zrovna oká, dočkám se maximálně tak vykulených očí, zvednutého obočí a káravého - takovou tě neznám, to snad ani nejsi ty...

Ale jsem to já. Ale dneska překvapivě ne za Kašpara s hodně velkým K:-), co je tu vždycky pro tebe. Mimochodem, nevím, proč by nemohlo být i kašparovi smutno. Když se mu zdá, že nejen z nebe bude dneska padat déšť...

Chci snad moc? Honza mi řekl, že prý některé ženské chtějí všechno hned. Byla v tom narážka na mě, právě, když jsem si mu trošku vylila srdce. Znamená HNED, když bych s ním ráda byla obden? A něco s ním prožila? S PanTérem to byla jen nálevna a kvartýr. To už nechci. Honzík je úplně jiný, ale zase žádná ochota ke změně. Nikdo mě za svůj koníček nevymění. PanTér si nenechal vyrvat své lahve a umělecká díla (přidružila se k nim i jeho přítelkyně, které se taktéž nehodlal vzdát) a tenhle sice neholduje alkoholu, leč v kostce - pracuje a sportuje.

A já? Otevřela jsem své srdce, ale bylo to ÚPLNĚ ZBYTEČNÉ. Důsledek pro mě? Bratříčkové těch vyjevených, ale nepochopených citů, se zavíčkovali ve mně. Už se jim nechce shazovat se před někým, o kom nevím, jak by se k nim postavil. Už to ani nechci vědět. Dneska radši nechci vědět vůbec nic...