Dneska ráno mi nebylo do skoku. Maximálně tak k záchodové míse:-).
Včera odpoledne mi pípla textovka a ohlásil se Marián, na zpáteční cestě ze služebky. Prý na kafíčko... Na oslavu našeho setkání jsme dali pár drinků, čímž bylo pokračování jeho cesty domů znemožněno a on byl nucen ubytovat se v místním luxusním zájezdním hostinci. Seznámila jsem ho s Janou a vypadalo to na spanilou pondělní jízdu. Ale chyba lávky:-).
Pobavil nás snad jen taxikář, co nás vezl do lokálu a cestou nám líčil své zážitky z Barcelony. Úplně živě jsme si ho představili ve slipech, v kterých tam prý jezdil a jak po něm toužil každý gay, co prý tam stojí na každém rohu:-). K tomu nám pouštěl nějakou operu... a hulákal a řízení se moc nevěnoval, tak jsme všichni brzdili nohama i očima, když nestíhal zastavit na červenou na křižovatce... naštěstí jsme ji prolítli bez úhony...
Jinak jsme moc zábavy neužili, páč Jana řešila pořád zásadní problémy se synem, mě dožral pitomýma textovkama Honzík a Marián se zaobíral zítřejší zahraniční delegací, která ho měla navštívit a taky situací u něj doma, když se toho dne měl vrátit a nevrátil se... Ze zoufalství jsem vypila jsem asi šest piv, což je můj rekord, nadlabala se při půlnoci grilovaného kolena a odtáhla se tmou jak ten vlk co všechno všem sežral a ve finále prasknul:-).
Po napolo probdělé noci ve společnosti podivných břišních pochodů jsem se ráno vyštrachala do práce. Včera jsem uléhala ještě jako docela normální, ráno vstal místo mě totálně nemožný člověk.Ještě, že nehořel žádný termín, protože bych ho dneska zcela jistě prošvihla....
Žádné komentáře:
Okomentovat