Třešní všude kolem plno, některé z nich i kvetou a já sedím celý den v baráku. Jsem nepolíbená. Čili asi uschnu. Nevím, jak dlouho to má trvat, než se ze mě stane mumie. Do konce roku? Nebo do dalšího prvního máje? Každopádně mě to netěší. Čoklová mě chtěla olíznout, asi se mnou cítila, ale já se nedala. Od psa to asi neplatí.
Přišla mi sms od PanTéra, slibující nevšední zážitky a drobné povyražení. Co si tak asi pod tím představit... chvíli jsem zaváhala, přece jen polibek je polibek, ale nakonec jsem to vzdala.
Marián, ta dobrá duše, mi poslal virtuální polibek přes sms, tak snad aspoň ten se počítá a zvrátí můj osud...
Jinak první máj se příliš nevydařil. Venku je kosa jak z nosa, to asi bude v stodole ráj, jak praví stará pranostika. Dokonce začala topná sezóna, soudě podle teploty ústředního. A v zahrádce nálevny, co mám pod oknama, vřískalo celý den duo, co chce dosáhnout slávy Evy a Vaška. Z jejich hudební produkce se dalo poslouchat leda tak „po kalíšku po kalíšku, po kalíšku dáme, pak si zazpíváme... ejchuchu". Co nedali v kvalitě, natáhli v kvantitě a hlasitosti. Decibely třásly oknama a já, ač jsem měla v úmyslu vytáhnout materiály k závěrečné zkoušce a konečně se začít učit, jsem to rezignovaně shrnula do šuplíku a dala si odklad. Ani šlofíka jsem si nedala po obědě. Všechno zhatili...
Smutně jsem seděla u kuchyňského stolu a přemýšlela, čemu že zasvětím dnešní den... V ledničce jsem našla dva birely, tak jsem si doplnila vitamín B vnitřně. S Janou jsme objevily kouzlo kvasnicové masky na pleť, která sice z člověka po zaschnutí učiní kamenožrouta okrového, nebo, ještě hůř, bryzolitovou bustu, ale zase po umytí je obličej jak dětská prdelka. Tak jsem doplnila vitamín B i zevně a tím jsou skutky dnešního dne dokonány.
Je pozdní večer, první máj, večerní máj je lásky čas... ach, Hynku, o čem to sakra meleš?
Žádné komentáře:
Okomentovat