sobota 5. května 2007

TŘTINY VE VĚTRU

Lije a lije. Ideální čas něco se naučit. I vytáhla jsem si učení, že něco konečně začnu dělat. Nemožné...

Od rána minimálně deset telefonátů od Džejn. Jela včera za svým kolouškem do Brna, s angínou, ale s nadějí, že jí jinoch zvedne náladu. Nikoliv mandle.

A zatím je všechno jinak... s jinochem zvečera nic nebylo, ovšem dneska ráno spolu vyrazili na sportoviště věnovat se sportu jeho srdci blízkému. Na tom by nebylo tak nic divného, jen to, že Džejn vzal s sebou, a zatímco on sportoval, nechal ji sedět někde na tribuně, v dešti a čtrnáctistupňové teplotě, v dřevácích naboso a plátěných kalhotách. Když už měl dobojováno, zavedl ji do restaurace a opět se vzdálil, tentokrát sledovat utkání svých stájových kolegů a zasvěceně podebatovat o sportovní problematice s nějakou krásnou blondýnou... a Džejn, ta dobračka, tam seděla a seděla. A popíjela čaj s rumem, tequillu a pivo. A žhavila dráty. Knedlík v krku, smutek v hlase, slzy v očích, že proč ji tam bere, když se jí vůbec nevěnuje... pak přišel a tvářil se, že je všechno v pohodě, co furt řeší, takže se jí nálada zvedla... pak zas ouvej, páč mu nabídla velkoryse nezávazný vztah, vědoma si věkového rozdílu a možností, čímž ho malinko nadzvedla, protože to prý pro něj nemá smysl... a vůbec žádná pusa, žádné letmé pohlazení, soucit - zlato, není ti zima? Nechceš do tepla? Nechceš domů? Co by sis přála?... předvedl totální nevšímáky...potom zas s úsměvem Mony Lisy přišel a řekl jí, vidím, že máš naváto... no bodejť, když tady sedím jak samice v kotci... a tak pořád dokola...

Doporučila jsem jí zachovat dekórum, bez emocí poděkovat kolouchovi za hezky prožitý víkend, sbalit kufry a nabrat směr domov. A už se nikdy nevracet. Nebrečet. Páč chlap, který není hoden tvých slz, tě nerozpláče. Tak prý že jede. Za půl hodiny další telefon - zůstává...

Svět se v prdel obrací...Co ti chlapi s ženskýma dělají? Že jsou jak třtiny ve větru se klátící? Vím co. Bude to ta slepá láska. Jak si jinak vysvětlit nerozhodnost jindy absolutně rozhodné osoby? Lexulo! Moc se nerozohňuj, zachovej klid a nepodlíhej vokamžitejm dojmům:-). Na něco jsi hezky rychle zapomněla...

Dyk já vim...

2 komentáře:

  1. Džejn je asi velký chudák že se od toho koloucha nedokáže trhnout. Vždyť za to nestojí.

    OdpovědětVymazat
  2. Už se trhla. Tato velkolepá akce jí, zdá se, konečně otevřela oči...

    OdpovědětVymazat