TAKY OBČAS NOSÍM ČERNÝ BREJLE...

Blíží se den D. V pátek zúčtuju s další školou. Doufám, že úspěšně.

Nemilé je, že je na mě příprava na toto zúčtování vidět, ovšem jinak, než bych chtěla. Z učení poznatky na hlavě nevyrostou, aby přede mnou vašnosta smekal a dámy se klaněly, zato jsem přibrala za poslední týden a víkend, co se válím doma ve skriptech, asi tři kila. Měla jsem nemilé podezření a to se potvrdilo včera, když jsem v podvečer vyrážela na dostaveníčko s Honzíkem.

Honzík je móc šikovný chlap. Chtěla jsem vypadat dobře. Ne šik, páč tak nevypadám nikdy, ale free.

Ve výborné náladě jsem stála před zrcadlem. Jen chvíli. 

Hned potom jsem nevěřícně zkoumala džíny, které mi byly ještě minulý týden volné a teď se asi nějak spraly či co:-)... připadala jsem si v nich jak ve šprcce, a navíc na mě laškovně vykukovaly tři jizvy (říkám jim kulinářské), které už hezky ztmavly...mé rozpoložení se zhoršilo. Pak se můj zrak zaměřil na letitou jizvu na čele, co už nikdy nezmizí a druhou na bradě... Ještě o bod dolů... Hned nato jsem si ještě všimla, že mi zase padají vlasy (páč měsíc je prý na očištění od hormonálního shitu, jako je antikoncepce, málo... ale dobrý konec se blíží .. doufám, že ne konec všech mých vlasů), tak jsem se fakt vytočila, chytla nůžky a ušmikla deset cenťáků (pro začátek). Nálada pod bodem mrazu. Mé zoufalství dostoupilo vrcholu a já měla chuť radši ani nikam nejít...

Překonala jsem to. Honzík přijel a bylo to fajn. Moc fajn. Takže to stálo za to a ve finále, když jsem byla provést namátkovou kontrolu na toaletu, už jsem ani tak zle nevypadala. Respektive už jsem se viděla jinak:-).

Jediná vada na kráse je, že mi ty těsné džíny sedřely jednu jizvu. A že mě to nebolelo hned po spálení a další dny, se mi teď vrací měrou vrchovatou:-). Au.