STUDENÁ SPRCHA

Dnešní den zdá se mi býti poněkud nešťastným.

Ne, nic zásadního zlého mě nepotkalo, jen celkové události dnešního dne se zamotaly v jedno naježené klubko:-(. Jsem unavená a ještě k tomu otrávená.

Od půl osmé do pěti bez přestávky v práci. A žádné lehárko, kávička, palačinka!:-). Spíš se mi brzo zavaří mozek. A než to nastane, aspoň se ve mě začala vařit krev.

Dostala jsem dnes maila, z kterého čišela zlost. Jednoho kolegu, řekněme trochu níže organizačně usazeného, jsem poránu požádala, aby mě informoval, jak pokročil v jistých věcech, jež mají zásadní vliv na provoz naší kolben daněk. Chlap se zjevně špatně vyspal, nebo se mu zavařil mozek dřív, než mě, protože mi mimo jiné napsal, že ho celý management včetně mě sere. A to doslova.

A jaký měl pro použití tohoto kalibru argument? Impozantní. Prý, když je vstřícný a má pro každého pochopení, tak ničeho nedosáhne. Tak použil, řekněme, nevhodný výrazový prostředek:-). Tak nevím, co čekal. Jestli nějakou pochvalu případně finanční ocenění...

Taky mívám tyhle stavy. Taky bývám naštvaná a nejradši bych se vším sekla a práskla za sebou dveřma. Seřvala lidi na tři doby a řekla jim, co si o nich leckdy myslím. Jenže vím, že to nejde. Člověk si to prostě nemůže dovolit. A když to nezvládne, tak musí počítat s tím, že následky si ponese sám.

Měla bych být naštvaná? Zvláštní. Vůbec nejsem. Spíš mě to hodně mrzí. Právě od tohohle člověka bych to nikdy nečekala...