VEČÍREK VE SPORTOVNÍM DUCHU

Včerejší večer se nesl ve sportovním duchu.

Vyrazila jsem s Hanysem na kulečník a pivko. Hanys moc dobře věděl, proč si vybral zrovna mě. S nikým jiným mu totiž nekyne taková jistota výhry jako se mnou. Kulečník jsem naposledy hrála před nějakýma pěti rokama a od té doby pomalu nevim, co je tágo:-).

No eště, že jsme nehráli o prachy... 

Posilnili jsme se pivem a šli jsme na to.

Hanys mi velkoryse nabídl první rozstřel. Opřela jsem se do toho zodpovědně, avšak bílá koule těsně minula formaci zleva:-). To se stane i profíkovi občas, že jo:-) Takže druhý pokus. Pekelně jsem se soustředila, zamířila jsem podstatně líp a bílá koule těsně minula formaci zprava:-). Napadlo mě, jestli může tágo zanášet... asi ne, páč na třetí pokus bílá koule trošku rozpohybovala ty barevné... a v podobném duchu se nesl celý slavný mač.

Šlo mi to jak psovi pastva, ale nijak mi to nevadilo, páč náladu mi spravilo několik vydařených šťouchů, které však byly spíše dílem náhody než mé skvělé mušky;-). Naštěstí se mi nepodařilo roztrhnout sukno, tak, jak nevěstě na útěku z hostince U kamenného stolu.

Taky jsem si včera ujasnila, že tři velké piva je hranice mých možností. Neboť při nich už zpívám a jsem vůbec rozverná a až na konci hry zjišťuju, že půlky, na které jsem celou dobu hrála, jsou soupeře a při stolním fotbálku, pokud se vůbec trefím do míčku, tak vsítím zásadně svou vlastní branku:-).