ROMANTICKÉ VYZNÁNÍ

Zlato, až zase půjdem noční tmou k domovu a ty mi budeš chtít vyznat lásku, dovol mi vybrat místo, kde tak učiníš:-).

Měla jsem večer sraz s PanTérem na náměstí, že pudem k němu. Cestou jsme se stavili do naší oblíbené nálevny, abychom si vetkli pár voďárů a načerpali síly na dlouhou cestu. V nálevně nás to přestalo bavit, když tam přišli tři týpci s oholenýma lebkama, co nás možná považovali za islámské extrémisty, páč jsme byli celí v černém, vlasatí a někteří ještě k tomu fousatí :-), možná ne, ale v každém případě jsme jim do oka nepadli a to bylo cítit... Tak jsme v houstnoucí atmosféře a houstnoucím dýmu radši zbaběle brali nohy na ramena. Páč dějou se věci. Ani se člověk nenaděje a má kudlu v zádech... a už pak není čas ptát se PROČ?

Vyšli jsme tedy do nočního města. PanTér měl romantickou náladu a chtěl se ještě procházet do parku. Jako dobrý nápad by to určitě byl na jaře, kdy meze osychají, tráva se zelená a stromy kvetou, ne však na konci února, který sice není bílý a pole nesílí, zato je všude plno bahna. Navíc park, kam jsme směřovali, byl naprosto bez osvětlení a soudě podle toho, jak nám mlaskaly při tom procházení boty, bylo víc, než zřejmé, že ani chodníky nejsou v dobrém stavu a vstup tam je jen na vlastní nebezpečí. Nás ale nic nezastavilo směle jsme si vykračovali, semtam odlepujíc nohu, kterou vtáhla nějaká bažina. Bylo to romantické i přes tyhle drobné patálie:-). Korunu tomu  nasadil PanTér, který mi chtěl něco moc důležitého říct a k tomu potřeboval náležitou kulisu. Odebral se tedy opatrně a po špičkách z relativního bezpečí bahnitého chodníku kamsi o několik metrů dál, na násep, kudy jezdí vlaky... Když dorazil na místo, měl evidentně v úmyslu zaujmout pozici milovníka pod balkónem a zapět nějakou táhlou píseň o tom, jak je láska veliká... Jenže si to špatně vyměřil a když už už zaujímal pozici, ujela mu noha či snad obě a patrně proto, aby se vyhnul pádu na zadek, najednou zamával rukama, už už se zdálo, že to vybere a nastolí znovu rovnováhu... jenže nepodařilo se a on místo toho provedl na tom bahnitém svahu kotoul!

Dostala jsem záchvat smíchu! Úplně jsem se řezala a on byl chudák z toho konsternovaný, navíc vypadal dost zbídačeně, křusky jak po Vietnamu, bunda, kalhoty, všechno jeden humus, bahno ve vlasech, na tváři... očistili jsme intimníma ubrouskama, co bez nich nedám ani ránu, co se dalo (PanTér aspoň voněl jako dětská prdelka, když už tak nevypadal;-) a pak jsme se plížili noční tmou, uskakujíc před pohledy chodců... Frankenstein a jeho nevěsta.