Rozhodla jsem se vymýtit ze svého života jednu neřest a to je pití kafe. Učinila jsem tak včera. Mé náhle chybějící čtyři šálky kávy (nebo spíš kafáče) denně způsobily, že dneska od božího rána jsem jen čekala, co se mi hlavy ven prokouše.... vypadalo to, že se mi tam usídlil zas jakýsi ten bubeník a své sólo hodlá dokončit až na mém funuse ;-).
Že by abstinenční příznak? Chtěla jsem ho hrdinně nechat odeznít, ale kolem poledne jsem zjistila, že práce nestojí za nic, páč mi ta hlava nedá pracovat, tak jsem do sebe hodila nějaký ten medikament... ale bohužel, nezabral. Ani po dvou hodinách, což už je divné. Tak jsem si vzala ještě druhý a je to lepší...
Závislosti s lidma pěkně mávají. Protože mě doma málo řezali, s kouřením jsem sekla až na podzim před rokem. Ale nedělalo mi to vůbec žádné problémy... pravda, vydrželo mi to jen osm měsíců a zase jsem do toho spadla, ale pozor, soukromá pochvala: Pokud nejdu zrovna na tah, nebo na večírek se zpěvem a tanci, tak za ten dám maximálně pět kousků. A tadyhle pitomé kafe, jak si se mnou zahrává...
Ještěže nejsem alkoholik, to by byla věru jinačí rachota... znám jednu ženskou, vyléčenou alkoholičku. Ještě než začala fest pít, byla docela fajn ženská. Kam přišla, tam všichni padali smíchy, protože uměla to nejdůležitější - udělat si srandu sama ze sebe. Nic a nikoho nebrala vážně - a nejmíň samu sebe. Nikoho ze známých ani nenapadlo, že tahle ženská má nějaký zásadní problém... ale měla. Tak začala pěkně pocucávat, nejlépe na privátu, kde ji nikdo neviděl. Nebyl nikdo kdo by ji zastavil, tak jí to jednoho dne přerostlo přes hlavu. Ponořila se do chlastu až po špičku nosu... víc jak rok se v tom plácala, docela se jí dařilo to utajit, ale pak to prasklo a byl mazec... možná ji od definitivního konce zachránila ta špička nosu;-). Šupajdila hezky do Kromclu, tam pobyla snad dva měsíce a jako vyléčená se vrátila zpět domů a do pracovního procesu. Jenže: je to jiná ženská... není s ní žádná legrace, je protivná jak prdel, hádavá, každého obviňuje z nesmyslů a jako černá vdova si snuje jakési svoje podivné teorie... je mi jí líto, páč to vypadá, že tu pohodářku si tam nechali pro vlastní pobavení a zpátky poslali zámoru, co jim tam lezla na nervy.
Radši se budu snažit všech svých závislostí střepat, abych náhodou nedopadla jako ona. A kafe je první meta... bubeník za dva dny bez potravy beztak zajde... a bude líp ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat