Od soboty jsem práce schopný jedinec.
Návrat do pracovního procesu jsem se rozhodla začít návštěvou plesu s předsevzetím, že si tam střídmě zatančím a ještě střídměji požiju alkoholické nápoje.
Navečer mi nebylo nějak nadvakrát, dokonce jsem chvílemi přemýšlela, jestli se mi nevrátil drobný zažívací problém ze čtvrtka;-). Zpátky na zem mě dostal hlt coly a kousek suchého chleba. Jídlo posledních dvou dnů;-).
Na provinční ples jsme teda s Radimem vyrazili.
Náš stůl stál hned pod pódiem, což byla neomylná záruka zvukové kulisy, což se vzápětí prokázalo, když muzikanti začali rubat do nástrojů. Kromě neverbální komunikace žádná jiná u stolu do úvahy nepřicházela.... Vínečko červené nebo bílé jedno šmé a na rozbouřený pajšl nevhodná volba.... dala jsem si s opatrností jednu šťopičku bechera s tonikem, pak druhou, třetí... a NIC. Čekala jsem po tak dlouhé abstinenci alespoň nějaký příznak vlivu alkoholu na organismus, ale ten se neukázal. Alkohol mi měl rozproudit krev a odbourat psychické zábrany z amatérského tance. Tak zas nic:-).
Na ples se přišlo tančit. A začlo to hned zkraje...
"Vážení, pro začátek jsme si pro vás připravili anglický waltz, tak prosím, pánové, s partnerkami na parket!", šveholil lídr muziky a mě se protočily oči...
Nejen anglický waltz, ale rovněž čaču, džajv a jiné, absolutně neznámé tance, jsem, držíc se za sestehované břicho, ignorovala a závistivě pozorovala staříky, kteří evidentně do tanečních chodili a fakt jim to šlo. Dědovi kmitaly nožky jak kolibříkovi křídla a se svou tanečnicí zahanbili kdejaké mladší ročníky;-). Když už bylo na parketu tak husto, že nešlo na nikoho vidět a hlavně nebylo možné se tam předvádět s nějakým tanečním umem, jsme si střihli asi čtyři blíže neidentifikovatelné taneční figury.
Senioři nás ale nabudili: s dalšíma účastníkama plesu, co už tancovat zapomněli, jsme si plácli na absolvování toho figurálního doučování, páč to chcem dotáhnout na stardance;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat