ŽENA BEZ KOŽENÉ BRAŠNY

Na to, že si Česká pošta, s. p., diktuje na trhu podmínky pro zákazníky, by si měla taky začít diktovat podmínky svým zaměstnancům.

Je v našem městě několik pošt. Poštovní úřednice jsou veskrze příjemné a nám, zákazníkům vychází vstříc. Ať mladá, nebo stará, tempo jejich práce je relevantní frontě na druhé straně bezpečnostního skla a výraz tváře přijatelný.

I zde však platí, že výjimka potvrzuje pravidlo.

Na hlavní poště za jednou z přepážek sedí odkvetlá žena neurčitého věku, vždy s rudě namalovanými rty a krásnými pěstěnými nehty. Tlusté prsty jí zdobí několik zlatých prstenů s barevnými kameny. O to nic. Potud by na ni mohl být alespoň přijatelný pohled. Jenže když sklouzete pohledem na její obličej, nabydete dojmu, že coby zákazník pošty jste pro ni obtížný hmyz, kvůli kterému ona se nepřetrhne. Ženská tam sedí nafouklá jak jedovatá ryba fuga a nepokoušejte se po ní něco chtít ,nebo pukne a začně prskat jed.

Stojím dneska o páté u jedné z přepážek, jako druhá v řadě a čekám. Ženská přede mnou patrně řeší nějaký zásadní problém, páč na svém fleku setrvávám víc, jak deset minut. Náhle vidím, jak od jiné přepážky, nabízející stejné služby, odchází jediný zákazník. Je tam volno, zaraduju se a přecházím. Za přepážkou sedí fuga. Blýskne po mě pohledem a hrabe dál v hromadě obálek, co jí předal kdosi přede mnou.

"Dobrý den," říkám.

Loupne po mě okem za brýlema a hrabe dál v obálkách.

"Prosím vás, mám tu jen jeden doporučený dopis s vylepenou známkou," usmívám se na ni.

Baba nereaguje.

Čekám.

Baba vytahuje ze šufla hrst papírových bankovek a začíná počítat. Úplně mě ignoruje!

"Paní, prosím vás, můžete mi vzít ten dopis?", ptám se už zvýšeným hlasem.

Fuga se ani neobtěžuje zvednout oči od bankovek, zato s heknutím zvedá svou tlustou prdel z úřednické židle a i s paklem bankovek se vzdaluje kamsi do zázemí pošty.

Naštvaně jsem shábla pitomý dopis a přesunula se zase dál. Když se mi konečně podařilo dopis odeslat, chtěla jsem se zajít poinforomovat k vedoucí pošty, koho že to ve svém úřadě zaměstnává a za jakých podmínek. Jenže vedoucí už nepremávala, tak nezbývá, než zkusit štěstí jindy.

Fuga už mi dávno pije krev, když na ni náhodou na přepážce narazím. Znáte muže s koženou brašnou? Dvě dávky? Zde lze nalézt analogii. Je to sice baba, navrch bez kožené brašny, ale dvě dávky by pro tu fugu byly sakra málo.