PLESÁNÍ

Tak je po plese. Fotky eště nemám, ale měly by být, tak sem nějakou šoupnu:-).

Málem jsem prošvihla začátek, páč jsem se povalovala doma a sbírala síly, že se po šesté začnu chystat, jenže po šesté přišla Jana a hodnou chvíli se zdržela, takže jsem pak měla co dělat, abych to vůbec zvládla. Ale s výsledkem jsem byla spokojená. Měla jsem trochu strach, abych nevypadala jako Brišít Džons na večírku právníků, ale naštěstí ne.

Překvapilo mě velké množství lidí, kteří se na ples přišli pobavit. Myslela jsem, že to bude pojato spíše v komornějším duchu, ale nikoliv. Do půl desáté všichni udržovali dekórum. Po tomto časovém limitu bylo možno příležitostně spatřit opuštěné shrbené postavy, ploužící se foajé, nesrozumitelně blekotající a místy padající. Někdo asi něco vyvedl, páč se v prostorách kulturáku objevilo pět městských policajtů a sjednávali tam pořádek.

Hrála skupina k tanci a poslechu, v menším sále byla diskotéka a plesový repertoár rozšířila i cimbálová muzika. Každý si mohl vybrat, co chtěl. Starší a pokročilí cimbál a plesovku, mladší disko. Tam bylo možné spatřit válející se postavy, když někteří z účastníků už vážně nekoordinovali své pohyby:-). A pak bylo možné vidět rozverné dívky v nádherných plesových šatech s neuvěřitelně zmazanými zády, které posloužily jako průběžný mop v plesovém veselí (možná i něco jiného:-).

Na diskotéce byl imrvére u baru pěkný nátisk. Zcela jistě tam měli největší obrat. Měla jsem na plese spoustu známých, takže kromě sedmičky vína, kterou jsem si koupila s kámoškou hned na začátku akce a která zůstala stát netknutá na stole, jsem neutratila ani fenik. Místo toho se mi dostalo kouzelné kombinace berentzenu, jägra, vodky a mochita. Alkohol se jax tax stačil odbourat divokým tancem, ze kterého jsem včera celý den kurýrovala kolena:-). On není totiž tanec jako tanec... když jdete během jednoho songu dvacetkrát do figury podobné dřepu, tak to musí být někde znát... už mi, lásko, není dvacet let, víme;-).

Byla to hezká akcička, i když, pravda, trošku zničující. V jejím důsledku jsem včera nevytáhla paty z kvartýru, páč mě hrozně bolely nohy. Potrvrdilo se mi heslo "sportem k trvalé invaliditě". Tímhle stylem jet několik dní, zcela jistě si tělesnou schránku odrovnám:-D.