UŽ TO NENÍ, CO BEJVALO

A je to tady. Zdá se, že i u mých dveří zabouchal ten pán, co jinde rád schovává věci:-). Mě zatím zatemnil tu část mozku, kam si ukládám různá přístupová hesla.

 

Zaboha si nemůžu vybavit heslo na t-zones. Prosím, nadávám, čmárám na papír, kombinuju, zkouším poslepu ťukat, páč to někde v hlavě mám... ale zatím se nerozjasňuje. Jediná indicie, kterou si mohu posloužit je, že jako jediné z mých hesel na netu je číselné. Umím ho zpaměti, když ho zadávám, na klávesnici ani nekoukám. Leč dneska prostě přestalo fungovat spojení levá (nebo pravá?) hemisféra mozku - pravá ruka. Jsem namydlená! A to je začátek nového měsíce, a na webu pro mě nachystáno pár volných sms! Po několika sériích marných pokusů jsem napsala operátorovi, tak prý do dvou dnů mi sdělí k té mé záležitosti něco bližšího. To je supr. Akorát, že mě by se to šiklo teď...

 

Minule mě zase poškádlil mobil. Asi jako poděkování za to, že ho vůbec nevypínám, přestane někdy, mrška, spolupracovat, zčerná mu půlka displeje, šibalsky na mě zamrká zulu a je v pánu;-). Tak musím vytáhout baterku, pohýbat lehce simkou a znovu ho zapnout. A onehdá ho takhle po uvedené kolizi zapnu a hele, překvápko, chce to pin... no jistě, hned to bude, zlato! Tak se šteluju s klávesnici a najednou zjišťuju, že nevim, co tam mám zadat za čísla. Začíná to sedmičkou, ale dál? Co dál? Zadám třikrát blbě pin a hned by chtěl pukat... jenže puka nemám už vůbec, páč papíry od simky jsem dávno někam ztratila...zachovej klid, Jozef a nepodlíhej vokamžitejm dojmům. Ráno moudřejší večera, říkám si. Páč posledně se mi rozsvítilo hned zrána, když jsem se vzbudila. To se mi ten pin vybavil. A napsala jsem si ho, takže mobil by mě už ohrozit neměl. I když teda... zase bych si musela vzpomenout, kam jsem si to vlastně zapsala :-).