sobota 24. března 2007

CO PŘINESL PÁTEK

Tak předně zkoušky mám. A hned dvě. Tolika úspěchů jsem ani nečekala.

Včera večer jsem psala Janě o mých studijních úspěších a ta mi obratem napsala: Fajn, aspoň víme, kdo poručí. Načež jsem jí napsala, že můžu poručit leda větru dešti, páč je vysoké datum a jaksi na nějaké slavení to není.

Pěkně jsem cestou domů ze školy vymrzla a nikam se mi moc nechtělo, přesto jsme vyšly na chvíli mezi lidi. V kolibě se konala akce s hudbou (údajně tvarůžkové hody, leč to byla informace scestná, jak nás vyvedla z omylu servírka. Hody se konaly v úplně jiné putyce a sem si ráčili pouze muzikanti poručit pár lahůdek).

30 korun vstupného se ukázalo být docela dobrou investicí. Sice jsme seděly úplně vzadu v knajpě, samy dvě u stolu, ale aspoň jsme nebyly tak ohluchlé z té hudební produkce. Pily jsme výjimečně pivo, a asi při třetím (malém) kousku, jsme si najednou současně všimly, jak jeden ze dvou obtloustlých obstarožních pánů sedících u nedalekého stolku, nás fotí na mobil. Pobaveně jsme se usmívaly a kroutily hlavama, až to amatérský fotograf nevydržel, vstanul a šel k nám. Prý se omlouvá, že nás fotil, páč si chtěl vyfotit krásu! No, já jsem do Jany pod stolem kopala, eště, že jsem měla na hlavě kšiltovku, kšilt totiž dovedně skryl můj záchvat smíchu. Lovec krásy na omluvu poručil bavoráky a šel na své místo.

Krásu bylo třeba chytit za pačesy, tak brzy u našeho stolu zaparkoval ten druhý z dvojice, a prý že dáme taneček. Tak...jednak nikdo netančil a navíc můj typ to v žádném případě nebyl, takže jsem odmítla. Janu ale ukecal. Podáš prst a urve celou ruku, se říká. Taky že jo. Pánové asi plánovali dobrodružný večer slaměných vdovců:-). Tanečník si pod stolem nenápadně rval z prsteníčku snubní prsten, ale úspěch se nedostavil, páč prsten tam dlel asi už hodně dlouho a vydatnou stravou zbytnělý prst odmítal svou ozdobu vydat. Pán to vzdal. Ruku však skrýval za mohutným pozadím. Přišli s nabídkou tanečku v baru. Soudě dle laškovného pomrkávání by tancem večírek jistě neskončil... byl nejvyšší čas zvednout kotvy.

Ráno v sedm mě vzbudila krutá bolest v zádech, tak to koštuju na nachlazené ledviny. Blbec, teď už asi tuším, proč se v mrazu nemají nosit krátké trička a bokovky. Byla jsem na pohotovosti, páč jsem jaksi nemohla udělat kloudný krok. A teď večír mi teda líp není, spíš naopak a jak tak pozoruju symptomy, zdá se, že se na návštěvu vetřela angína.

Jak praví klasik: host do domu, čagan do ruky! Chápavý čtenář jistě poznal, že tím čaganem  myslím lidovou medicínu trnkovou, která je na veškeré choroby vhodná. Doma však je od švestek pouze lžíce uschlých povidel a tou bych mohla léčit leda tak zácpu...

Žádné komentáře:

Okomentovat