TAK NĚJAK NEPŘÍLIŠ VESELE

Onehdá jsem tady zmiňovala starou pravdu, že na posraného aj hajzl spadne. Jak se zdá, ani mě se to nevyhýbá.

Posledních pár dnů mi Dejv dělá samou radost:-(.

Chlapec asi usoudil, že druhý ročník střední školy je ta správná doba začít zcela ignorovat matku a na její trapné dotazy, domlouvání a případnou snahu zapojit ho nějak do chodu domácnosti, nasadit standardní škleb, na dotazy zásadně neodpovídat a když už matka moc prudí, tak s ledovým klidem pronést:

"Hele, dej mi pokoj a běž pryč."

Takže jsem si hořce uvědomila, že je definitivně pryč doba jeho dětství, zbožňované maminky a malých starostí. Teď mě čeká období vzdoru, trapné matky a velkých starostí.

Navíc se z něj stal univerzální okupant našeho bytu a zcela bezostyšně mi oznámil, že se odtud nehne, k babičce už nepojede, k taťkovi teprve ne a že on nepojede vlastně vůbec nikam, leda tak do Práglu. A to zas jsem mu zatrhla já. Takže mé bezsexuální období graduje. Vždycky jsem milovala být doma, ve svém pelíšku, třeba svého času s PanTérem, koukat na hezké filmy, poslouchat hezkou muziku, něco si uvařit, dát si skvělé víno a pak se věnovat tomu druhému.. v těch chvílích mi v tom bytečku bylo moc hezky. Poskytoval mi krásný azyl. A teď ? Teď už mi nezbyde nic jiného, než najít si chlapa s bytem nebo barákem, kde naleznu azyl já sama.

Požádala jsem Dejva, aby navštívil příbuzenstvo, páč babička i s prababičkou, dvě Marjány, měly svátek, tak v rámci zachování dobrých rodinných vztahů by jim mohl potřepat pravicí.

"Mě se nechce, co bych tam jezdil?"

Na to, že se to tak prostě dělá a jednou mu to bude líto, že se lidem, co se už nikdy nevrátí, více nevěnoval, nereagoval. Zato když jsem zcela nemateřsky zaječela, že prostě chci být někdy sama, no, tak se zavile zasmál a poradil mi:

"No, tak se jděte třeba procházet do parku."

Do parku?? Do parku!

To jsem to dopracovala....

A čoklová, aby nezůstala pozadu, je taky divná. Kudy chodí, tudy kňourá. Kdyby potichu, ale ono to jde slyšet na celý barák! Z hromady plyšových a gumových hraček si vybrala jednu se zvlášť ladným krkem, tu všude vláčí. Chodí s ní po bytě a vyje. Tak jen doufám, že tehdy, když byla na službě u našich, ji neobskočil nějaký vesnický štramák a že je to jenom falešná březost. Nevím, co bych si počala s několika dlaňovýma psíkama. Páč esli bude vrh, tak to bude malé jak myši. Čoklová sama je totiž velikosti vzrostlé krysy:-).

Dám včas vědět. Kdybychom očekávali radostnou událost, vystavím zde pořadník na štěňátka:-).