PŘÍSTAV U ROZBOUŘENÉ ŘEKY

Neblahé tušení pro budoucnost, týkající se přezaměstnanosti mé osoby, se začalo vyplňovat.

Včera jsem byla úplně vyflusnutá a těšila jsem se aspoň na hezký víkend. Leč jak už to bývá, v takových případech dochází naplnění pořekadlo, že na posraného aj hajzl spadne, takže se víkendové plány ukázaly býti lichými a mě se rýsovala vidina víkendu stráveného v teple domácího krbu, s nějakýma filmama a samozřejmě kupou práce.

Takhle přece víkend nestrávím! Abych pracovala i o víkendu? Nikdy! Mé zoufalství dostoupilo vrcholu... S vypětím posledních sil jsem napsala Hanysovi mail ztroskotance. S Hanýskem si v poslední době dobře rozumíme. Páč se ovše zde dají očekávat peprné komentáře, taklenc: já si s ním rozumím. Ovšem nevím, jak on je na tom:-). Ale tak nějak doufám, že stejně:-).

Hanys měl původně někam odjet, ale ukázalo se, že pátek má volný a byl ochotný strávit ho se mnou! I vyrazili jsme záhy po pracovní době do přístavu u rozbouřené řeky. Zaujali jsme strategické místo pozorovatele v rohu místnosti, odkud byl výhled na celý lokál.

Poměr sil nebyl vyvážený, páč nejvíce byli zastoupeni týpci s dredama, kapucama a pofiderníma kérkama.

Kromě nich se v lokále průběžně objevovaly na ulicích běžně, nikoliv však tady viditelné typy.

Dvě holky marně točily v rukou prázdnýma sklenkama od vína a pokukovaly po dvou chlapech u vedlejšího stolu. Patrně byli příliš hezcí na to, aby se zahazovali s nějakýma obyčejnýma holkama.

U kamínek spočinul Vašek taška. Lidové označení pro personu, bloumající městem a do několika tašek, různě pověšených přes své hubené tělo, sbírá, co by se mu mohlo hodit. Pil pivo a zapálil si vajgla. Komunikoval posunky se stolem bohémů, kde se pořád studovaly nějaké mapy. Pak usnul na stole.

Dvě dámy, které si do lokálu odskočily strojem času z osmdesátých let minulého století, si objednaly sedmičku vína, pro kterou obsluha musela chvátat až do dalekých míst zásobovací místnosti. Hanys je otestoval na lovkyně, já si tipla, že jdou z kolbenky a nechce se jim domů. Hanys měl bingo. Po nějaké době se k nim připojili dva obstarožní pánové a pak už se dámy aspon nemusely šanovat v pití. Něco pro Kamia - jedna z nich měla nátělník! Ne ovšem na holém těle, ale na nějakém triku:-D.

Když nás přestalo bavit pozorování okolí, vyprávěli jsme si s Hanýskem neslušné vtipy.

Když jsme se vraceli domů, spolucestující z naší společnosti moc nadšení nebyli, páč Hanys se divně ošíval a tvrdil, že si zapomněl pemprsky a já zase igelitové sáčky. Pro někoho, kdo by to moh blbě pochopit - to všechno byla jenom sranda! :-D

BTW: Ten přístav není jenom hospoda. Pro ten včerejší den to byl zároveň přístav pro mou rozjitřenou duši posledních několika dnů. O, jak romantické! :-D. Ale bylo to moc fajn!

Tak, díky, Hanýsku!