ČERNÝ KOŘEN

Už jsem se tady jakýsi článeček věnovala mé paní doktorce. Ne té závodní, co obstarává preventivní prohlídky, ale té, co k ní chodím když cítím, že na mě něco leze:-). Říká se jí malebně: Černý kořen.

To je ta osoba, která mi při jakýchkoliv potížích bez okolků oznámí, že veškeré mé choroby jsou od nervů. Možná jsou, ale nás na škole učili, že nejdříve je třeba vyloučit potenciální somatické příčiny. Těmi ona se nijak přehnaně nezabývá.

Na padání vlasů lexaurin. Na dlouhodobě splašené střeva lexaurin a jakýsi doplněk stravy. Klid na lůžku a krotit emoce.

"Ne že bych tu byla ráda, ale já se fakt necítím dobře. Jsem strašně unavená a to břicho...to přece není normální," zamžourala jsem na ni zapadlýma očima.

"To budou rozhozené nervy. Hodně vlákniny!", povzbudila mě.

"Paní doktorko, když já nevím, mě už to trápí víc, jak půl roku..."

"Co s váma mám dělat? Jestli byste chtěla poslat na kolonoskopii, tak třeba můžeme udělat vyšetření..."

"Nechtěla. Ale pokud to je k něčemu.."

Takhle to u ní chodí.

BTW: Fakt nejsem hypochondr. K doktorovi chodím, až už je sakra zle...

A protože brzy nastane situace, že si budem za návštěvy lékaře platit, rozhodla jsem se, že změním doktora. Páč za své peníze bych ráda alespoň adekvátní přístup. Hybnou silou vývoje společnosti je svoboda volby, na které je založena tržní ekonomika.

Narazila jsem. Obešla jsem pět doktorů. Obvolala patnáct. Všude stejná odpověď.

"Nebereme nové pacienty, máme plný stav. Jedině kdyby se někdo odhlásil, tak to zkuste."

Jo, nebo až někdo umře...

Svoboda volby je v tomhle úplně na kulové.

Ještě zkusím rozeslat dopisy, kterými požádám naše lékaře o zařazení do pořadníku čekatelů na jejich služby. Připadám si jak pitomec. Kdysi jsem takhle hledala jenom práci. Dneska už i doktora... a dokud mě některý nevezme na milost, prostě mi nezbývá, než navštěvovat dál tu osobu, co mi navíc doporučuje při jakémkoliv neduhu si vařit odvar z kořenové zeleniny.. a hodně solit!