POKRAČOVÁNÍ WATCH STORY

Tak jak jsem dopadla s hodinkama.

Byla jsem si tam pro ně a že se jako uvědomělý spotřebitel nedám. Nechala si zavolat šéfa, ten kroutil hlavou, že se mu způsob vyřízení reklamace taky nelíbí a že do dodavatelské firmy zavolá a udělá bububu. Odešla jsem docela spokojená, že se ledy hnuly a já dosáhnu svého práva.

Tak bububu asi  udělal nedostatečně, neb mi druhý den volal, že reklamace je neoprávněná. Že mu nějaký pikolík sdělil. že hodinky byly špatně používany, páč při jejich opravě se vyvalily vlny zdola a dedukce zněla jasně, totiž že byly používány ve vodě, kam přijít nemají. Tudíž vina je na straně spotřebitele, takže si chudák ani neštrejchne, páč nedostane ani prachy, ani novou časomíru. Aspoň ne od nich. Jsem se ho ptala, kterým kanálem musely plavat na tu opravu, když jejich majitel je neměl ani jednou na ruce, natož, aby s nima někam plaval:-). Paninko, to je tvrzení proti tvrzení!

Zítra tedy pro ten danajský dar jdu. Vezmu si ten drek a vyjádření prodejce a půjdu o dům dál. Myslím, že by se měl na ně kouknout ještě někdo jiný. I když... je v takovém případě těžké hodinky prostě hodit na chvilku do lavóru? Kdoví, co tam s nima dělali:-(.

A pro mě z toho plyne poučení: zpátky na stromy a mobily, kompy, hodinky a další šmejdy zahodit hodně daleko od stromu.