UŽ NEMUSÍM ZA VÍNEM NA JIŽNÍ MORAVU

Celý slavný týden stál pracovně za kulové, ale jinak se docela vycajchnoval.

Ve čtvrtek Radimův švagr slavnostně otvíral nově zbudovaný soukromý vinný sklípek a my jsme dostali invitejšn. Mnuli jsme si ruce, že po vinicích nás o vinobraní na revanš honit nebudou, takže jsme  s radostí pozvání přijali.

Vinný sklípek na Moravě, která snad už ani není severní, nicméně na mapě se nachází hrubo nad jihem, je věc neobvyklá. Ještě k tomu je docela vysoko v horách, kde se zemák neurodí, natož vinná réva. To však nebylo záměru stavitele na závadu, protože si do doby zbudování vinařské perly navozil spoustu archívních vín z cest po rodné vlasti i vlastech cizích a taky pěkných pár lahví dostal darem.

Švagr pro nás otevřel pár lahví bílého vína a ač sám původem pražák a vinice viděl pouze ve vinařských knihách, které leta sbírá, nám, prznitelům vína, co si běžně dělá z kvalitního ryzlinku bídný střik, udělal přednášku hodnou zkušeného vinaře. Společnost obveselovaly dvě fenečky, z nichž jedna se promenádovala po stole a loudila uzené a francouzský sýr a druhá, které krátké nožky nedovolily skok, seděla pod stolem a vyluzovala rozličné zvuky, aby na sebe strhla pozornost a případně nějaký ten obložený talíř. Dosáhla akorát toho, že se někteří z psího vytí pěkně naštvali a pes byl ze sklípku vykázán.

Z plánovaných dvou akademických hodinek se sklenkou bílého a kultivovanými žerty se vytvořila hotová odpolední směna, ftípky byly rozličné a měly jeden společný rys a to ten, že nebyly slušné. Vína se vypilo jak na moravské svatbě, a my jsme byli rádi, že jsme před půlnocí slavnostně bouchali na dveře svých domovů. A páč v noci přišla bouřka a já mám křehké spaní, vzbudila jsem se hezky ve štyry ráno a už jsem nezabrala. Páteční den byl krušný. Zelená jak sedma jsem bloumala svým pracovištěm a co čert nechtěl, ten den se u mě dveře v kanclu netrhly, ač jinak bývá pátek veskrze dnem klidným. Naštěstí mě nebolela hlava,čili vinařův výběr byl toho dne skutečně kvalitní.

A příště jedem koštovat čebrené! Akorát by snad bylo vhodné termín koštovky přesunout na některý den, po kerém se ráno nemusí do kolbenky.