PÁR POSTŘEHŮ Z DOVOLENÉ

Dofča se blíží mílovými kroky ke svému letošnímu konci.

Z mocně plánované cesty na Slovensko na kolech nebylo už nic. Včera jsme aspoň vyjeli vlakem do čtyřicet kiláků vzdálených Velkých Karlovic a z tama na kole zpátky. Tomu říkám solidní výletek. Jelo se skoro pořád po rovince nebo z kopce, jediný zvrat nastal, když jsme se jeli mrknout na přehradu. To byl stoupáček, který jsem nadvakrát vyjela stylem zvaným slalom po vrstevnicích;-). Ovšem výlet mě přiměl k rozhodnutí, že si budu muset koupit nové sedlo, páč už včera při té jízdě to nebyla echt paráda a dneska mě boli různé sedací partie, což bych po tak nenáročném výjezdu ani nečekala.

Další postřehy z dovolené:

Byly jsme s Janou v nové zahrádce na dvě rezavé gábinky. Líbilo se nám tam moc a evidentně taky tomu párečku, co seděl naproti nám a dělal všem přítomným zadáčo soft erotický film. Když začal vyzáblý brýlatý chlap při současném okusování hlavy šátrat své tlusté milé hlouběji v rozkroku a ona začala vydávat tlumené skřeky, jak pichlé prase, byl čas zaplatit. Z těch, kdo připadali do úvahy, jsme odešly my, páč jim se v noční zahrádce pod slunečníkem evidentně moc líbilo a odejít se nechystali. Té noci ti dva totiž určitě plánovali ještě jiné kalibry:-). Obracela jsem v ruce dvacku, co mi pingl vrátil do stovky.... že bych ji hodila na stůl před ty dva? Jakože díky díky šeptají mé rtíky?;-). Tůdle. Radši jsem ji hodila doma do prasátka. Páč jsem si to představení neobjednala a taky jsem z toho neměla žádný kulturní, natož poučný zážitek;-).

Asi mě ti dva prokleli, páč mě druhý den začalo žrát oko a žralo mě dva dny. Tak jsem se dneska radši odebrala ke specialistce. Inu, jak už to bývá, na závěr dovolené mě poctil svou návštěvou nějaký zánět. Doufám, že do pondělka to vykurýruju, nebo v práci je mých služeb již žádáno.

Bez rozloučení odešla na věčnost nedávno zakoupená vysoce luxusní koupelová souprava z Jysku - výhodný to kauf za nízkou cenu. A jak to tak bývá, v nejméně vhodnou dobu. Zrovna, když jsem měla na hlavě sajrajt z henny, který jde těžko vymýt. Že při půlhodinovém vymývání zeleného gyzdu hadicí bez hubice potřebný rozptyl vody echt chyběl, jsem poznala tehdy, když jsem ještě dva dny z vlasů vyčesávala zelené žmolky;-).

Asi mi odchází na věčnost i záchodová mísa. Všimla jsem si, že je kolem nějaká voda, co tam fakt nemá co dělat... časopis, co kdosi nechal ležet na zemi, nacucal a přišla další fáze, totiž rozklad na buničinu... naštěstí vypadá ta voda čistá. Byt je pořád eště města a tyhle opravy spadají i finančně do jeho kompetence, tak jsem zavolala do realitky instalatérovi. Podle hlasu byl evidentně nakalený a co by nebyl, když měl taky dovolenou, jak mi sdělil. A žertovně přidal, ať si zavolám po neděli a snad že se na mě dostane brzo. No nic, sleduju vývoj havárie a pokud si to chlap nepřihasí hned v pondělí, asi si to nechám opravit nebo vyměnit jinde a realitce to holt vyúčtuju;-).

Tak si jdu hodit nohy na fotelku a ještě si užívat posledního dne volna. Večer půjdu s Radimem možná obhlédnout stav ryb na moravském toku. Už jich tam moc není, říkají rybáři. Tak ať aspoň ještě nějakou uvidím!