sobota 16. února 2008

TA BUDE ZAŘIŤ!

Zdá se, že se k nám vrátila paní Zima.

Nevím, jak koho, ale mě to vůbec netěší. Vichřice s ledovou tříští mi při ranní procházce s čoklovou ošlehala tvář, takže vypadám jak Amundsen po rozehřátí na provozní teplotu. Zimním sportům žádným neholduju, zimní boty jsem už zašoupla hezky daleko do skříně a teď abych je zase tahala ven. Dneska jdu na velkou plesovou merendu. Myslela jsem, že si na přesun vezmu lehké kozačky do příznivých teplot, ale ty teplejší, co v nich půjdu, mají tak deseticentrimetrový podpatek a šíleně mě v nich bolí nohy... nevím, nevím, jak to dopadne s mou plánovanou taneční produkcí při cimbálu;-).

Včera jsem si byla dát namalovat luxusní fialovo černo stříbrné nehty a teď po ránu jsem se napajcovala samoopalovacím mlíkem, ať nevypadám v černých šatech bez rukávů jak moučný červ. 

Jo, šaty, ty mám epesní, horší je to s botama... Nájezdy do velkoměst se mi hrubo nevyplatily, bo jsem tam nakoupila všechno jiné, jen ne plesové boty. Nakonec jsem jedny ukořistila u nás v malém krámku, jsou hezké, se štrasovou ozdobou, akorát mají jednu chybku a myslím, že docela zásadní... vím, že kulaté špičky po vzoru balerínek jsou in, ale mě se to nikdá moc nepozdávalo... a tyhle boty kulatou špičku mají. Mám velikost bot 38, takže ve špičatých botách vypadá moje základna betelná. Tyhle boty jsem si obula, otáčím se před zrcadlem... Bože! V těchhle vypadám jak japonská gejša! Půdorys boty vidím tak na velikost 34! Dokonce jsem se uchichtla, páč to vypadá fakt srandovně. Eště že nemám takové úděsné šaty jak Bridget Jones... ale eště to můžu dohnat na mejkapu;-). 

Jo mimochodem, celý rok vypadám tak nějak dobře. Čistá pleť, vrásek eště málo a ty co jsou, pravidelně vyhlazuju a tak se doslýchám, jak že mi to sluší;-). Přítrž tomu zaručeně učiní přípravy na velkou slavnostní akci. Pokrčený obličej jako následek několika poloprobdělých nocí, tadyhle něco na bradě (Hanys to ohodnotil, že ji mám rozbitou!:-),  a flek pod okem ne nepodoben monoklu...

A když jsem u toho plesu, znáte ten, jak se baví dva horníci a jeden povídá:

"Kajošu, my ideme se staru na maškarni bal, ona si tam v šopě chysta už jakusi robu, cosi třpytiveho, zařiveho!"

"Ja? Nepovidaj! A za co ide? A bude zařiť?"

"Co? Ny za řiť! Za princeznu!"

Tak, estli můžu, ja bych tedy taky ráda. Za princeznu;-). 

4 komentáře:

  1. Ten fór neznám. Hezky se nalaď a užij si to. Ať jdeš z náruče do náruče. ... a máme stejné číslo nohy!

    OdpovědětVymazat
  2. nedá mi to, abych při tvém vinši nepřidala ještě jeden smutný příběh:
    Moje kolegyňka, ta v předdůchodovém věku, se na jednom z plesů se svým chotěm účastnila společenského tanečku, jehož princip spočíval v tom, že páry tančily v kruhu nějaký dervišův tanec a série byla zakončena skokem partnerky do partnerovy náruče. Pak se ženské posunuly o chlapa dál. Kolegyně, posílena alkoholem, vložila do skoku snad až příliš síly, hopsla na něj a on, konstituce kachektické, se i s ní coby závěsem na krku skáceli mezi stoly. Tím byl kruh porušen a páč společnost přišla o jedu celou tanečnici, bubeník bouchl do bubnu a bylo dotančeno. Odnesl to vyvrtnutý kotník a naražená kostrč;-). Takže střídání náručí? Radši se budu držet toho jednoho tanečníka!:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Bez mučení se přiznávám, že ač zimu zbožňuji, teď bych chtěl taky jaro. Mé tělo tam při těch několika teplých dnech migrovalo a už se nechce vrátit zpátky...

    OdpovědětVymazat
  4. Lexulko, nenapinej me! Stale ocekavam kdy napises reportaz z plesu a ty se k tomu nemas. Pristupuj prosim ke svym ctenarum trochu zodpovedneji.
    B.

    OdpovědětVymazat