UNDER PRESSURE

Sváteční den je u nás podoben lazaretu. Dejv i holky od ségry, co je tu mám na pár dní na prázdniny, se ráno probudili s neurčitým pocitem, že nejsou tak úplně v pohodě. Na snídani si ještě dali jogurt, ovšem ten zůstal z půlky nedojezený na stole a ten zbytek vlastně taky šel do étéru.

Plánovali jsme na dnešek výlet do skal s následnou žranicí v nějakém zájezdním hostinci. Místo toho jsem vytáhla z mrazáku poslední kuřákův létací aparát a vařím vydatnou protinevolnostní polívku.

Vytáhla jsem starý papínkův hrnec se zteřelým těsněním a nedůvěřivým ventilem. Málokdy ho používám, ale dneska potřebuju, aby aparát byl řádně a brzy vyvařen. Nechala jsem ho pískat v kuchyni na sporáku na nejnižším stupni. Docela se ho bojím, páč jedné mé kolegyni z práce bouchl zrovna tehdy, když v něm vařila slepičí pařáty se spoustou zeleniny. Naštěstí v inkriminovaný okamžik výbuchu v kuchyni nikdo nebyl. Na stropě vyražená díra od deklu a všude kolem dekorace z mrkve, petržele a placama visely i kusy těch noh...

Jiná šikulka zase vařila ve vodní lázni kondenzované mlíko na náplň do vánočních ořechů. Zapomněla, že konzerva musí být bezpodmínečně ponořená ve vodě a odběhla si zapálit do sklepa rodinného domku. Vyděsil ji výbuch v horních patrech... když doběhla celá uřícená do kuchyně, naskytl se jí pohled na béžovou kuchyni porostlou krápníky v polotekutém, lepkavém stavu... nikdy bych nevěřila, že ta konzerva se může tak rozprsknout. Byl to den před Štědrým dnem a s tou kolegyní se kvůli tomu chtěl tenkrát rozvést manžel, když musel místo vánočních pohádek dávat do pořádku zaneřáděnou kuchyň a ještě k tomu malovat.

Snad nás nic takového dneska nepotká. Papiňák syčí, polívka už možná bude, a já si beru lyžařské brýle a cyklistickou přilbu a jdu to zkontrolovat:-).