čtvrtek 19. července 2007

DAŇ ZA SLUNKA POLÍBENÍ

Včera se za mnou cestou z Práglu stavil Hans. Když jsme tak dávali cigárko před barákem, zkoumavým okem se na mě zahleděl a s vážným výrazem ve tváři mi sdělil:

"Loupe se ti pusa, ne? Z toho slunka?"

Jasně. Jsem jak pomeranč. Oranžová a loupu se. Jen celulitida mi chybí:-).

Objasnila jsem mu původ pigmentových skvrn velikosti mexického dolaru, co se mi vyrašily po chorvatské dovolené. Taky jsem si jich všimla, ani nemuselo dojít k nějakému bližšímu ohledání. JSOU VIDITELNÉ. A taky si jich všimla kolegyně v práci a sousedka, když jsem s ní bodře vykládala při věšení prádla...

Mám je furt, jenže: běžně jsou na mé průsvitné pleti jen slaboučké a droboučké. Mocné chorvatské slunce si mě však podalo:-(. Mám líca jak Marfuša z Mrazíka! Včera jsem se namaskovala tím nejbělejším mejkapem (došlo k převtělení Marfuše v Majkla Džeksna) a pádila jsem shánět prostředek na běleni pigmentových skvrn.

Cosi jsem sehnala... cosi. Bylo to až příliš levné, aby to pomohlo.. ale uvidím. Má to v sobě citrus od japončíků, tak třeba to bude ta pravá síla pro můj melanin.

BTW: furt lepší, jak Jana. Ta má taky fleky, daleko mocnější, páč je o deset odstínů tmavší, než já, a návdavkem má pod nosem výstavní pigmentový knír!:-)

2 komentáře:

  1. přítul zas vypadá jak zebra... tak je pruhovanej :) od kotníků nad kolena je opálenej, pak bílej, ruce od zápěstí pod ramena zase opálený :) bomba prostě, zebra hadr!

    OdpovědětVymazat
  2. no nekecej! prej ze PRITUL!!! Tak to je genialni slovo! zebirek:-)hihi. musi mu to sluset:-)

    OdpovědětVymazat