KDE VZÍT NA PRÉMIE?

Den začal zvesela.

Volal mi předák vodařů, že před měsícem reklamovaný vodoměr je ve výborné kondici, čili čtrnáctidenní spotřeba vody, rovna šestileté průměrné spotřebě roční je prostě chyba na naší straně, asi jsme se hodně cachtali prý, hurónsky hýkal do telefonu. Mě to zas tak směšné nepřipadalo, ovšem chlapovi náladu nic nezkazilo, nepomohly ani mé argumenty, že v budově v inkriminovanou dobu téměř nikdo nebyl, nikdo se tu nikdy nekoupe, ani nesprchuje a hajzlíky se splachujou s panem Halířem, nebo jak se jmenuje ten úsporný systém v hajzlíkových nádržkách.

"Ale, ale," mlaskal pán, "tak to já tedy nevím. Dáte ruku do ohně?", vyzval mě na souboj.

"Čí ruku? Moji ruku? Klidně obě, stejně vy nikdy nic nezjistíte, jenom to,co je dobré pro vás!"

"Ehm," odkašlal si a vychladl.

Prostě jsme tu vodu vychlastali a tak si ji taky zaplatíme.

Logicky je zřejmé, že když zkušebna změří přístroj a ten je v pořádku, nemůžou vodaři nic dělat.

Logicky ovšem zřejmé není, že ten samý vodoměr nám nasekal účet za hezkých pár tisíc, aniž bysme z toho měli jakýsi užitek a nový vodoměr,který nám tam dali za něj, ukazuje (stejně jako ten úplně první) spotřebu nepatrnou.

Naštěstí jsme povinni měsíčně provádět energetický management. Pod tímto honosným názvem se skrývá prosté denní zapisování stavů měřidel energií. Nakolik by se ani vodoměr vyšplhal, kdybysme ho měli namontovaný v díře celý rok a ani jednou na něj nehodili okem?

Je to bordel. Stát se mi to doma, tak na vodu zanevřu a rovnou se jdu do vany utopit.

A perla nakonec: ten přeměřený vodoměr nám chtějí namontovat zpátky!

Tak to vypadá, že ve VaKu budou letos tučné vánoční prémie!;-).