CHRASTIT SE DÁ RŮZNÝMA VĚCMA

Tak kupříkladu před devatenácti rokama jsme chrastili klíčema, dneska chrastím zubama;-).

Krom toho, že mě v tento sváteční den čeká, byť zkrácená, šichta v kolbence, jsem se ráno probudila s nejasným pocitem, že něco není tak, jak by být mělo. Zdraví, které jsem si ještě minulý týden pochvalovala, a pokoušela nedostatečným oděvem, mě, zdá se, připravilo hořkou odplatu. Nejdřív se mi udělaly afty, o kterých jsem si myslela, že je mají jenom děcka, když  olizujou kovové věci a fakt si nejsem vědoma, že bych něco kovového dala do huby;-). A během této noci mi zřejmě někdo vpašoval do krku kotouč na cirkulárku, jak tomu skřetovi z nejhorší televizní reklamy. A ještě se hlásí mírná teplota, která způsobuje občasné hlasité zacvakání zubama;-).

Ležím na posteli a zírám do stropu. Čekám na zlepšení zdravotního stavu. Sežrala jsem paralen, pár prášků na krkobol a k tomu pár kapek zaručených prostředků lidového bylinkářství. Pár vitamínů. Dva čaje s rumem. Jediný efekt, který zatím pozoruju je, že ve mně začalo prapodivně škroukat...  jedna zapomenutá pavučina povívá přímo nad mojí hlavou a na ní se houpe drobný pavouk. Himl, ty eště! Aby mi tak hajzlík spadl do dutiny ústní, to by mi chybělo... pavouka jsem opatrně vymetla a teď sbírám sílu na tu kobenku. Koukám, veřejnoprávní i soukromé televize se docela vycajchnovaly. Skoro jako o vánocích!

Akorát, že o vánocích se do práce fakt nemusí....