JAK NA KOLBENKÁŘE PŮSOBÍ STRES

Zasedli si na naši milou kolbenku kontroloři rozliční. Sotva nás jeden pár opustil s krabicí lejster a vyčítavým pohledem, už se hlásí další skvadra. A kdyby dva. Příští týden jich nastupuje hned šest!

V kolbence vládne atmosféra jak při morové epidemii. Všichni chodí sinalí a při zmínce událostí dnů příštích modrají jak hřib satan na řezu. Možná díky nastálému zmatku nám někdo zcizil letitý vysavač, takže uklízečka používá mechanickou metlu, běhá po kolbence a kurvuje. Budeme ji muset před kontrolórama ukrýt, páč kromě toho, že je sprostá, další nikoliv nepodstatná věc je, že budou šťourat i do bezpečnosti práce, v jejímž rámci má zaměstnavatel povinnost vybavit pracovníky adekvátními pomůckami a nářadím. No to nevím, esli je nad hrobem sehnutá mechanická metlička zrovna adekvátní pracovní nástroj na sto metrů čtverečních zátěžového koberce;-).

V kolbence už se nikdo nesměje. Najednou všichni vědí, co mají dělat. A dohánějí resty - a že jich je!

Ale přece!

Přece je tu někdo, koho nezasáhla všeobjímající atmosféra stresu a obav před šesti páry rentgenových očí. Kdo se promenáduje po kolbence se zářivým úsměvem a zlatýma brýlema na špičce nosu.. A laškovně, leč důrazně, nás nabádá:

„Holky, já vás musím pokárat! Jak to, že jste se dosud nezapsaly na mikulášský večírek? Tak to by fakt nešlo!," otravuje v kanclu a šeplavě švitoří všem přítomným do oušek.

Jo TENHLE mikulášský večírek, co bude v půlce prosince... no tak na to ti kašlem! Mimochodem...  kerý diblík bude tentokrát za čertíka bertíka?Posledně to byla jedna pracovnice v důchodovém věku, to jsme se ale nasmáli, mečela spíš jak pichlá koza, než pán pekel a rozpustile dloubala papírovýma rohama do chlapa, kterého měla za svého nadřízeného a on to byl vyšší soudní úředník:-D. 

„Tak šup, ať to máme v pořádku! Holky, rychle mi to přijďte podepsat, čas kvapí! A víte co? To se musím pochlubit! Měli jsme NAŠI akci. A všichni říkali, že jsem hodná! A demokratická!"

A je to ...  odborářka. Bim bam.

Jak zvon;-)