JAK ZABEZPEČIT KOMŮRKU

Páč mám doma málo úložných prostor, na chodbě nad hlavou mám vytvořenou takovou malou komůrku pro uschování mimosezónních bot a jiných aktuálně neužitečných předmětů. Komůrka je vlastně sololitová deska, přimontovaná ke třem stěnám a je mazaně skryta za vkusným závěsem. Ten je zase pověšen na tyčce, která se lety začala prověšovat a když už jsem se na to nemohla dívat, koupila jsem garnyž s dřevěnýma kroužkama, že si ji pověsím na chodbu místo té staré tyčky.

Vrtačkou nevládnu, tak jsem poprosila Radima, aby mi to přišel přivrtat. Chodba má metr deset, nejkratší tyčka na trhu je v délce metr dvacet. Tyčku bylo třeba zkrátit, akorát byl problém, o kolik. Navrhovala jsem nechat metr, pak jsme to prubli s koncovkami na tu garnyž a usnesli jsme se na devadesátce. Bylo třeba zkrátit i takové dřevěné držáky na garnyž, co se uchycují do stěny nebo stropu. Pilku jsme našli jenom na železo, tak jsme společnýma silama pílili na pavlači dvě dřevěné titěrné součástky. Já jsem držela pilu a Radim pohybem obouruč piloval.

Přistoupili jsme k nejdůležitějšímu kroku, totiž vyvrtání děr na strop. Matematicky jsem si to spočítala a bylo mi jasné, že deset od kraje je málo. Dejme patnáct, navrhla jsem. Zamítl mou dobře míněnou radu a prohlásil, že 10 bude stačit. Nuže, dobrá tedy.

Hrrrrc.... Vrták zajel do stropu až po kořen. Ve stropě se objevila neskutečná díra a prachu bylo všude jak v kamenolomu. První myšlenka byla, že jsme se dovrtali k sousedům nad náma, ale ani v našem baráku snad nemůže mít strop osm cenťáků a být z dutých cihel. To nic nemění na věci, že nějaká dutina tam evidentně byla.  Postupně jsme tam nastrkali tři hmoždinky a k tomu jednu celou rozlámanou špejli. Nakonec se šroub chyt;-). Držák má širokou základnu, která ďouru zcela zamaskovala, jinak by ve sváteční den došlo ještě na sádrování;-).

Po instalaci nosného aparátu jsem slavnostně nesla k místu činu tyčku se závěsem a těšila se, jak to bude všechno krásné.

Nasadili jsme tyčku a i kutil laik jediným pohledem zjistil, že je všechno špatně. Takže deset opravdu, ale opravdu nestačilo;-). Tyčka drží jedním centimetrem každého konce na držákách, čili o nějakých ozdobných koncovkách nemůže být ani řeči, páč jediná možnost je přilepit je k těm držákům z vnějších stran. Z každé strany fuga těch deset cenťáků, kudy je do komůrky vidět, takže je naprosto nezbytné, abych ty věci v komůrce soustředila z krajů do středu. Čím zase zvýším riziko pádu celé komůrky na něčí palici. Bude nutné se nad tím důkladně znovu zamyslet. 

Pro začátek bude stačit, když ta tyčka někoho nejebne po hlavě, když pod ní bude procházet;-).