KDYŽ SI DÍTĚ MYSLÍ, ŽE UŽ NENÍ DÍTĚ,

je na nejlepší cestě udělat nějaký průser.

V pátek jsem byla s kámoškou na koncert Blue effect. Jsou čím dál tím lepší. Když jsme na ně byly před dvěma lety, porouchala se jim aparatura nebo někdo koncert sabotoval, tak jsme se v dlouhé nedobrovolné přestávce byli nuceni trapně opíjet v bídném baru domu kultury;-). Tentokrát bylo všechno v cajku a koncert byl super.

Včera ráno odcestoval mladý chemik na výlet do Brna. Snažil se mě ještě marně ukecat na výlet dvoudenní, do neděle, ale vzhledem k jeho věku a některým osobnostním charakteristikám zněla domluva zněla jasně: večer přijede.

Strašně, strašně mě zklamal...

Ráno jsem vyrazila po roce potrénovat na inlajny, páč se mi rýsuje prvomájový inlajnový prodloužený víkend na Jižní Moravě.

Jisté obavy byly. Naopak pohyby byly zpočátku poměrně nejisté, ale ve finále jsem se do toho docela dostala. Od rozbitého kolena a rozsekané ruky mě zachránily chrániče, které jindy nenosím a taky ovšem nepadám. S nima se mi to včera jednou podařilo;-). Taky mě jednou zachránil plot;-). Dneska jsem chtěla vyrazit zase, jenže od včerejšího odpoledne někdo soustavně lije z nebeského kýblu vodu, takže asi nic.

Večer jsme přijeli s Radimem z chalupy jeho ségry, kam jsme byli pozvaní na oslavu narozenin. Přežraní a ve skvělé náladě jsme čekali jsem na příjezd mladého chemika. Z chalupy jsem mu volala, žádný problém se na obzoru nerýsoval. Ovšem večer, když jsem mu smskou připomínala odjezd vlaku směr domov, mi začaly chodit divné smsky s trapnýma výmluvama a pak se pro jistotu junior úplně vypnul...

Měl přijet o půlnoci domů. Nepřijel ani se neozval. Nevím, co s ním je. Teď ráno má telefon zapnutý, ale nikdo to nebere. Nějak nevím, co mám dělat, ale zatím nepanikařím. Nemyslím, že by se mu něco stalo. Myslím, že se jen vykašlal na svou matku a na slib, který jí dal. Že kvůli svým kamarádíčkům z netu, které možná ani neviděl, hodil všechno za hlavu. A já teď budu muset dělat věci, které jsem nikdy dělat nechtěla. Mám oteklé oči a iluze o hodných dětech se rozplynuly.

Věřila jsem mu. Už nikdy to nebude jako dřív.

Díky, Davide. Díky.