JAK TO CHODÍ U DVOJČAT

Není to tak dávno, co jsem chtěla změnit práci, bydlení, všechno. Zatím je ovšem všechno při starém. Ovšem moje ségra, ta si novou práci našla. A ani ji nějak zvlášť nehledala. Ono je jedno z dvojčat dycky dítě štěstěny a to druhé takový vejškrabek;-). To jsem samozřejmě já;-).

Říká se, že některé nabídky přijdou v životě jen jednou a pokud je člověk nevyužije, už nikdy se další neobjeví. Ségře znenadání  přisla  taková nabídka, tvářící se jak jediná v životě.

Zavolali jí na výběrové řízení. Hodila se do gala a byla u mě na rady. Já prý to znám a vím, co tam mám říkat! No jasně, vymetla jsem už kdeco, tak jsem jí cosik poradila.

Jenže mě, na rozdíl od ní, nevybrali. Možná měla štěstí, páč tam bylo jen pět uchazečů, zatímco na moje vytoužené posty se jich dostavily stovky:-).

Takže budeme mít v rodině další šajbu;-). Doufám, teda. Snad si to eště nerozmyslí. Páč ségra, mimochodem, moje dvojče, má výraznou sociální inteligenci a sociální cítění (která už na mě asik nezbyla, zato mám jiné přednosti;-), tak za mnou přišla do kolbenky a vzdychala, že neví, co jako na to řeknou v práci, že chce dát výpověď, a že to bude hrozné a ona neví... a ségra, mám to vůbec udělat?

Nabídli ji o 5 tácků vyšší plat, než má teď, což není tak diametrální rozdíl, ale jakýsi pořád jo. Hlavně nebude pracovat na směny, jak ve špitále. Bude mít služební kárku a mobil. Bude sedět v kanclu. A ona neví! Roky chodí a nadává, že to stojí za starou belu, že se na to může vyprdnout a když je to konečně tady, tak váhá!

"Tak co myslíš, ségra?", tázavě se na mě podívala a hryzala si nehty.

"Já myslím, že bys měla jít tam, kde nejsou okna!" poradila jsem jí.

"Co?? To je jako kam? A proč?"

"Do prdele páč jsi blbá! Imrvére skuhýkáš, jak je ti zle, furt jsi jak žumpa, nesraná nebo vyčerpaná a když můžeš jít, tak nevíš? "

"Ale jo..." vzdychla a svěsila ramínka. Napsala jsem jí žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou a ona se s tím papírem odšourala se na personální jak na popravu.

Lidi neví, co by roupama. Jsou furt nespokojení a když konečně mají to, co chtěli, na dosah ruky, najednou by nejradši couvli. Srabi.

Mimochodem, moje žhavé plány na změnu práce a bydení a všeho zatím nevycházejí. Ovšem, kdoví, jestli to nebude tím, že aktuálně zase až tak moc nechci;-).