UŽ MÁM NA ČEM SPÁT

Dneska jsem spala na nové krásné pohovce.

Tak ta stará, která nemilosrdně skončila před barákem a jíž dávali dva dny do zmiznutí, zmizela do necelých dvaceti minut... pak mě z letargie a nostalgie probral nějaký rachot, běžím k oknu... a tu nevěřícně koukám, jak se z okna v přízemí sune kus gauče - a padá - a dopadá na chodník před barákem! A za chvilku druhý! Tak už vim, kde skončila moje betle. No, není daleko. Tak se s ní chlapi nemuseli tahat, mohla jsem cinknout o patro níž a oni by si ji byli odnesli...

Dovážková služba měla zpoždění celé 3 hodiny, čímž došlo k tomu, že Dredík se musel odebrat na služební jednání a já s Kouličkou osiřela. Chlap, co mi vezl gauč, kroužil kolem našeho ghetta jednosměrkama a ne a ne se trefit do správného vchodu. Na potřetí byl ale úspěšný. Vysoukal se z auta a pronesl, že to ani neunesem, jestli jsme ti nosiči my dva... padla jsem mu málem k nohám a prosila ho, ať nám s tím pomůže. Že měl zpoždění a proto druhý "svalovec" odpadl.. i zželelo se mu mé osoby a za stovku byl ochotný vypomoci. Spílala jsem v duchu vyděrači, ale když jsem viděla, jak se s tím s Kouličkou po schodišti lopotí, mávla jsem nad stovkou rukou.

S Kouličkou jsme to dobouchali do bytu a bádali jsme, jak ta pohovka vlastně přijde... ona tak nějak vypadala na obou stranách, zepředu i zezadu, stejně.. Koulička rozhodl. Tak jsme to dali podle jeho návrhu. Kvečeru jsem si lebedila na nové betli, pochvaluju si, jak je krásná, jak se na ní dobře leží.. i říkám si, že si ji rozložím.

Uchopím to opěradlo, škubnu směrem k sobě, mělo by vyletěl nějaké péro a z opěradla se stát půlka postele... jenže mi to akorát vylítlo z ruky a opěradlo dál zůstávalo ve vztyčené poloze a vztekle kmitalo na tom péru. Zapochybovala jsem o vhodnosti této koupě... teď se skloním, dívám se na ten gaučík pořádně... a vidím, že zepředu pod sedačkou je kus hnusné hnědé látky pocvakané sponkama na nábytek... myslela jsem, že mě omejou! První, co mě napadlo, bylo, že tu sedačku smontovali blbě. Že to, co mělo být vzadu, dali dopředu. Z hrůzy jsem se rozklepala a musela jsem si jít zapálit. A uvažovala jsem. No, jestli to budu reklamovat a zas někoho otravovat, aby mi to vysmýkal z bytu... odmítala jsem se s touto myšlenkou smířit. A pak mě napadlo... zkusit zvednout tu druhou půlku, tu, na které jsem doposud seděla.. a ono se to celé nějak zvedlo, otočilo... a ze sedáku bylo opěradlo a z opěradla se stal sedák! On to ten blbec Koulička dal naopak!

Tak ve finále postel suprová, akorát čoklová začala okamžitě drabat do toho potahu, co je žinylkový, tak jsem jí musela dát na prdel a hodit na pohovku přehoz. Do doby, než si koupím spray na odpuzování psíků:-).