středa 11. června 2008

RADIMŮV UZEL NA KAPESNÍKU

by si měl udělat.

Pořád na něco zapomíná. Obávám se, aby jednou nezapomněl, že vůbec existuju:-).

Onehdá mi píše na ajsíkjú:

"Možná pudem večer na pivo s Vaňkama, zjistím a dám ti vědět".

Neozval se už, tak co bych se vzrušovala. Narychtovala jsem se večer do pyžama, chystám si nějaké večerní menu a najednou zvonek. Koho to sem ti čerti...

"No teda! Ty nejsi nachystaná? Za čtvrt hodiny máme být v pizzerii, čekají tam na nás Vaňkovi!", opírá se o futra společensky ohozený a zkultivovaný muž.

"Jo? O tom ale já nic nevím!", zubím se z epesního pyžama.

"Jsem ti to říkal, ne? Nebo že by ne? Že bych zapomněl?", kroutí hlavou.

Jo, zapomněl.

Včera jsem se s ním svezla k našim. Mamina má před operací, tak jsem ji jela navštívit a dodat optimismu.

"Kdy pro mě přijedeš?"

"Tak v šest počítej, pak půjdem na ryby, ukážu ti, jak se chytají, to něco uvidíš", zněla lakonická odpověď a odfrčel na vzdálené rodinné lafitundie sbírat jahody.

Pokecala jsem s našima, šestá uběhla co by dup a najednou telefon. Nechceš tam zůstat ještě na Ulici? Já bych se šel podívat na ty ryby sám, když už jsem tady a pak už pojedem domů. Tak jo. Nakonec, tichý blázen zatím nejsem, pobudu s našima.

A najednou bylo půl desáté, po Ulici jak po žabě, ordinace taky už končila a já pořád tvrdla u našich... páni rodičové chodí spát se slepicema, takže už byli v lóžu, nebylo s kým vykládat a navíc já bych si tak zapálila... před našima se totiž tvářím jako zapřisáhlý nekuřák. Píšu sms, že je jako nejvyšší čas zvednout kotvy... a vzápětí mi zvoní znovu telefon a rybář mi sděluje, že už jede, že zapomněl, kolik je hodin a na kolik jsme se domluvili...

Ach jo. Tak tebe bych si jednou chtěla poslat pro smrt;-).

6 komentářů:

  1. Taky jsem žeprý poměrně zapomětlivý ale proti tomu tvému Radimovi jsem na tom hodně dobře :) Hlavně na časech přislíbeného příjezdu hodně bazíruju. Nesnáším když má někdo zpoždění. Jsem poměrně dochvilný :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj lexulko, já jsem vrchol zapomnětlivosti a roztržitosti, ale když se jedná o dochvilnost teda vlastně když se jedná o lidi, tak na to jsem pes.. když zapomene někdo na mě, bolí mě to a tak nechci bejt stejná...

    OdpovědětVymazat
  3. Hele, s Radimem Uzlem je to těžké. Hledá problémy tam, kde ostatní potěšení;-)

    OdpovědětVymazat
  4. taky mám rád dochvilnost. Nesnáším, když se na někoho musí čekat. 15minut je maximum a pokud nepřijde a ani se neozve co je(to je podmínka), tak jsem vysloveně na něj naštvaný a nezajímá mě co měl nebo kde, měl zavolat nebo poslat sms o pěti slovech.

    OdpovědětVymazat
  5. Radim Uzel :o)), lexulka jemně naznačila s kým dohání mizernou kondičku, že mě to nenapadlo ...
    Kamio, mám stejný názor, jen nejsem naštvaná, ale mě to hodně mrzí... ale někdy mně totaky ujede,zrovna dnes .... jsem s lety víc tolerantnější. myslím k druhým.

    OdpovědětVymazat
  6. stěžuju a dneska se mi dvakrát stalo, že jsem měla telefon a po půl hodině jsem si zaboha nemohla vzpomenout, kdo mi to volal , natož abych věděla, co vlastně chtěl...:-( tak uzla bych potřebovala spíš já;-)

    OdpovědětVymazat