pondělí 30. června 2008

JAK JSME SI ZAJELY NA KAFČO

Dneska mám dovolenou.

Minulý týden jsem byla s kámoškou vybírat nové fáro. Vybrala si krasavce Peugeota ve značkové prodejně vzdálené padesát kiláků. Dnes nastal ten slavný den, kdy si ho jela převzít.

Ráno jsme nevyjely v deset, jak zněl plán, ale v jedenáct. První problémek vyvstal hned s kuropěním. Zaspala, měla ještě nějaké jednání a teď bylo třeba dupnout na plyn a naposledy projet její fáro, než ho odevzdá na protiúčet. Vystrojila se na tu parádu luxusně. Nové zelené šatky, svůdný mejkap, jako by šla na svatbu. Jen ty rudé botky chyběly:-).

"Krásné šaty! A hezoučká malá kabelčička" pochválila jsem jí dres.

"Díky, šaty jsou hezké, akorát že jsem si na nich udělala krvavou skvrnku, ráno se mi spustila krev z nosu," posmutněla.

"Nic nevidím. Máš všechno?", ptám se, když pro mě přijela.

"Jasně!"

Na benzince jsme nabraly za kilo dieselu, aby jsme tam novým majitelům nenechaly něco grátis;-). A vyrazily jsme.

Před cílem proběhla ještě kuřácká přestávka nervózního řidiče nového vozu.

"Takže máš fakt všechno?"

"To víš, že mám, porád!"

Dorazily jsme skoro na výpary do autosalónu. Tam už čekali zástupci se složkama, smlouvma a klíčema.

"Dáte si kafe?" ptala se milá asistentka prodeje.

"Ó díky, dáme!", usedly jsme ke kulatému stolu.

"Takže přistupme k věci: papíry k vašemu vozu?"

Kámoška začala šátrat kolem sebe.

"Mám jinou kabelku, takovou malou," omluvně se zasmála, "moment," odběhla do auta pro papíry.

Dusné ticho.

"A jak se máte?", snažila jsem se navázat kontakt.

"Dobře, a vy?"

"No že se ptáte! Skvěle!"

... ale skvěle jsme se neměly.

"Nemám. Ty papíry tam nejsou. Všechno jsem si nachystala, ale já je nechala doma..." vrátila se kámoška, zelená jak niva a smutná jak hromádka neštěstí.

"Ehm.." chápavé úsměvy, pomrkávání a v duchu ťukání na hlavu, "to se někdy stává. Tak si v klidu dopijte tu kávu a budete nám pro ně muset zajet."

"A nešlo by to... "

"Nešlo. Bez techničáku to prostě nejde."

Tak jsme si na kafe zajely padesát kiláků. A pak dalších sto domů pro lejstra a zpátky pro nové auto. Vysolily další dvě kila na naftu. Takže kde dneska dávali nejdražší kafe? V autosalónu. Bylo sice v plastu a s plastovým míchátkem, ale zato vyšlo kurva draho;-).

4 komentáře:

  1. Každopádně štěstí že vám ta nafta vydržela od autosalonu k benzince...

    OdpovědětVymazat
  2. Lexulko, kdo říkal že bude fotit???

    OdpovědětVymazat
  3. Paráda. Hlavní je se zeptat, jestli má všechno:) No, tak když zezelenala, tak aspoň ladila s těmi šaty, no, je třeba se na to dívat pozitivně, nakonec houby se stalo;-) Auto má doma, chlápci techničák, dvě kila v luftě (doslova), ale zkušenost k nezaplacení...

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Zuzi: zatim zadna hezka fotka:-(
    Kamio: to je fakt, avocode;-) nastesti jsem nemela nic domluvene, jinak facka funus oko na zdi;-)
    Lukku: ehm.. nejdriv to vypadalo, ze nenastartujem... nakonec se koncentrace vyparu ukazala byt natolik silnou, ze motor jeste naskocil;-)

    OdpovědětVymazat