pátek 20. února 2009

ÚŘEDNÍCI V OVERALU

V našem městě jsme včera zažili úkaz neobvyklý.

Ráno, když jsem vyhlédla z okna, abych zjistila, na kolik zas klesla teplota a o kolik se zvýšila sněhová pokrývka, právě před barákem dřeli popeláři. Bylo jich tam v ranním šeru nějak moc... zašátrala jsem po brejličkách, abych se podívala líp a ejhle! Tři popeláři a k tomu dva chlapi s kamerama! A všechno berou! Inu, patrně se zde točí dokument nazvaný „Těžký chlebíček chlapců z kuka vozů";-).

Vemu čoklovou a jdu na ranní procházku. Proti mně kráčí starší paní, co ji znám z radnice a demonstrativně nese hrablo na sníh. Těžce oddychuje a rozhlíží se kolem sebe. Kdo všechno ji asi takhle vidí?

„To by chtělo fotku!," volá starší chlap rovněž s pejskem, „vás jsem takhle odhazovat sníh nikdy neviděl!".

„Já dneska pracuju už od rána!," odpověděla veledůležitě úřednice.

Přijdu domů, chystám si věci do kolbenky a z rádia slyším, že úředníci naší radnice dneska slavnostně vyrazili do ulic, splnit si svůj dětský sen! Že budou popeláři! A jiní, že budou pomáhat odhazovat sníh, páč by měli jít příkladem. Vzpomněla jsem si na tu bábu, co nesla sněžné hrablo, jak si to pamatovala z prvomájových průvodů. Akorát tehdy nesla místo hrabla transparent;-).

Takže dětský sen. To by mě zajímalo, jestli si na splnění dětského snu vzali dovolenou;-). Já jsem chtěla být dobrodružnou cestovatelkou jako byl třeba lovec Pampalini. A doufám, že mi to zaměstnavatel na jeden den umožní;-).

5 komentářů:

  1. Lexulko, nezůstávejte v kolbence pozadu, chtělo by to také nějaký neotřelý nápad :)))

    OdpovědětVymazat
  2. Slavný lovec Pampalini většinou neslavně dopadl, pokud mě paměť neklame;-) Ale to je hezký počin, úředníci hrabla a jedem! ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Já teda nikdy popelářem být nechtěla :) Toužila jsem stát se veterinářkou... Odradila mě od toho chemie a fyzika, která v prvním ročníku byla povinná... nejsem si jistá, jestli i ve druhém, už je to přece jenom dávno :)

    OdpovědětVymazat
  4. urednickum to bylo prd platne, museli by narukovat kazdy den, pac jejich prace neni dneska ani poznat;-). otazka zni, estli to bylo vubec poznat;-)

    OdpovědětVymazat
  5. neotrele postupoval nas udrzbar, co si ze sveho vlastniho rozhodnuti vzal na vypomoc na snih na strese sveho kamose podivina. toho uvideli na strese zase jeho kamosi, tentokrat trosku tmavsi a uz se hrnuli, ze by sli taky do prace. iniciative se meze nekladou, proc by nemohli dostat taky sanci, ze jo, jenze s nima mame spatne zkusenosti,kdyz treba vloni na podzim vlezli do kolbenky a odnesli si odtamtud od nekolika pracovniku laxne pohozene stravenky a taky nejakou tu prkenici.. na strese sice neni co vzit, i ten komin uz doslouzil, ale pac by jim nekdo musel stat za zadkem, i kdyz pudou pro pripadnou lopatu nebo jine naradi do skladu, tak jsme se rozhodli, ze jim protentokrat sanci na vydelek nedame;-)

    OdpovědětVymazat