středa 4. února 2009

TEN BAJK NECH BEJT!

Včera se mi chemik postaral o milé překvapení. Do baráku dotáhl bajk.

Prý je to celých pět let, co mu ho koupil ex! Chemik se mi o tom vůbec nezmínil a bajk nechal zamčený ve sklepě u svého otce, páč jízda na kole ho nikdy nebrala. Na fungl nový bajk se pět let prášilo a prášilo by se dál, kdyby chemikovi jeho otec včera nezavolal, ať si pro bajk urychleně přijde, páč druhý rozvod je už na spadnutí a nerad by, aby o něho chemik v rámci dělení společného majetku přišel.

Večer stál bajk před branami.

Jenže kam s ním? Na pavlači jsem ho nechat nemohla, ještě tam visí od září rozstřihnutý zámek na kolo jako předmět doličný pro případné policejní vyšetřování, ke kterému už asik nikdy nedojde... Tak jsem ho nasoukala do chodby. Chodbičky. Dva metry na délku a metr dvacet na šířku. Na bajk akorát. Kdo potřeboval na WC a do koupelny, musel s ním hodně šibovat a komusi se podařilo pěkně řidítkama odřít stěnu. Zase bude třeba vymalovat...

Bajk v kvartýře zůstat nemohl. Ráno jsem ho sesmýkala z prvního patra po schodišti (z úsporných důvodů v našem baráku zastavuje výtah až ve druhém patře, vyzkoušela tvrdost gum a šlápla jsem do pedálů. Šlo to ztuha. Lety asi zatuhlo mazání na řetězy, a navíc jsem nabyla nezvratného dojmu, že kola nejsou tak tvrdá, jak se mi při prvním ohledání zdálo. Šerem jsem se hnala na kodrcavém stroji bez světla a s poloprázdnýma pneumatikama. Do Říma vedou všechny cesty, do kolbenky naštěstí aspoň dvě. Jedna taková skoro hlavní s osvětlením a normálním provozem (tam stávají policajti) a druhá je chodník kolem řeky, přes 18 poledník východní délky, co ho už zase ukradli. A nikdo tudy nechodí, jenom taky občas ti policajti na vycházečku. Dneska naštěstí byli na hlavní;-).

Bicykl jsem nacpala do skladu kolbenky, na prázdné místo po nedávno vyházených starých krámech. Teď tam bude nějakou chvíli můj nový bajk. Páč chemik tvrdí, že je to stejně babský a nechce ho. Tak přece ho nedám exmanželovi zpátky, že jo. Pro jistotu, aby mi ho někdo neukradl i tam, na něho dám nápis z jedné profláknuté písně:

Ten rám nech bejt!!! A radši i ty kola;-)

Kamio, myslím, žes mi poradil docela dobře;-).

3 komentáře:

  1. Lexulko, takové nečekané rozuzlení příběhu rizotočové báby a kolbenkovýho skladu sem věru nečekala... a na druhou stranu ... jakýpak vohledy. Do kolbenky se toho vejde :)))

    OdpovědětVymazat
  2. je to jen na chvili,nez nam skolnik v.v.vymeni fabky ve sklepe. pak to tam snad uz bude v bezpeci.uz mi jedno kolo ucorovali a s timhle fakt aktualne nebylo kam vrznout...:-(

    OdpovědětVymazat
  3. Snažím se radit dobře, občas to sice nevyjde, ale to je prý normální;-) Ten rám nech bejt a hlavně co? A hlavně věř!! ;-)

    A policajti? Můžou buď pohlavní nebo polúce;-)))))

    OdpovědětVymazat