středa 18. února 2009

CAJTHAMLOVOU BY TREFIL ŠLAK

Jsem dneska v pracovním stresu usoudila, že by nebylo od věci skáknout zase po čase na oběd. Domluvili jsem se s Hanysem, že prubnem nějakou tu vývařovnu.

Podniků, kde dělají v čase obědů meníčka, je kolem spousta, ale oblíbené a prověřené jsou pouze dva. Vypravili jsme se do toho prvního, vysloveného favorita. S hladem, já s náladou pod psa a Hanys pro změnu duchem nepřítomen, páč přemýšlel o svém velkém pracovním úkolu, na který dostal šibeniční termín. Grandrestaurant zel prázdnotou, zato na všech stolech cedulky s rezervačkou. Na 11, na půl 12, na 12... práskli jsme dveřma a zbytek obědové přestávky jsem strávila samomluvou na téma, jestli můžou v hospodách všechny stoly rezervovat a ani jeden nechat volný. Pro pocestné třeba;-). Soudě podle osazenstva, co tam vždycky trůní, to vypadá, že to tam mají zpachtované prdelatí úředníci. Šli jsme vedle.

Lidovější knajpa, lidovější ceny, výběr ze tří lidových jídel. Občas se ze stínu bezhlesně vynořila zubatá servírka bez úsměvu a rychlejšího pohybu, jinak byl ale v knajpě patrně pěkný fofr. Po půl hodině výdeje jídel už měli ze jenom dvě. Ty horší, samozřejmě. Tahák dne už byl v čudu. Ovšem tady něco nehrálo... počet hostů. Pár ožungrů u poledního piva a dvě  prodavačky z vedlejší elektry stěží vykoupí za dvacet minut jídelní lístek. Tak mi to spíš přišlo, že to jedno jídlo je tam jen pro nalákání lidí a stejně ho vůbec neměli.. nebo ušvrlali tři porce od včerejška, páč to bylo kuře na nějaké lihovině  a dneska se jim povedlo vykouzlit z toho jakési kuřecí šneky;-). Zbyly krumplové placičky s brynzovou omáčkou. A pak taky křenová omáčka s pětima knedlami, ja;-). Vybrali jsme ty placky a co se mě týče, byla to špatná volba.

Místo omáčky ochucená zakysaná smetana. Placky z mražáku se ukázaly být morem na žlučník, páč stačil jeden šťouch vidličkou a vyvalily se vlny zdola a placka málem zmizla pod hladinou. Kuchař byl v té formě, jak se říká, tak mu bylo fajn, že nám na talíř jebnul s plackama návdavkem celou pánev s olejem. Nu, škoda, že to nebyla ropa, jsme si mohli výrazně postihnout. Nakolik je výhra přepálený olej, nevím;-).

Moc jsem si dneska nepošmákla. Dvě lžičky česnekačky bez česneku, smetánka, kousek infarktové placky a zeleninová přízdoba. Při tomto, vskutku, hodokvasu jsem ale došla k jednomu zásadnímu poznání. Když jde člověk na oběd, musí být dobře naladěn. Páč náladě odpovídá i kvalita stravy. Příště se budu smát, třeba i ta servírka vycení zuby a v  donese nám něco lepšího k jídlu.

Třeba aspoň nějakého toho šneka od včerejška;-).

4 komentáře:

  1. ... Proti našemu obědu ses najedla královsky! Nám se dnes nechtělo do sněhu, tak jsme zkusili nějakou čínskou ale českou poblivku - vývar to tak nechutný že i vyvařený ponožky snad by byly lepší (novinka z coop) a zapomenutá krájená veka z pondělka z pytlíku. Zejtra snad budeme chytřejší, lexulko :)))

    OdpovědětVymazat
  2. Já si dnes vyrobila žemlovku - ta teda taky nebyla dietní, ale byla domácí (z doma ztvrdlých housek a v mém sklepě scvrklých jablek) :)

    OdpovědětVymazat
  3. zemlovka je docela jedla strava a domaci obzvlast! nez mastny placek, radsi bych si dala tu. jenze.. nemeli;-)

    OdpovědětVymazat
  4. cinske polivky jsou podle meho nazoru zdravi skodlive a k tomu mimoradne hnusne;-) lidi, co je ji, maji podle me mimoradne odolny organismus a v pripade valky by mohli byt nasazeni coby atomovy stit;-) to si budu radsi zdravi otravovat obcasnym drinkem a cigarem, nez cinskou (potazmo ceskou) polevkou;-)

    OdpovědětVymazat